Jak podpořit synagogu v Čáslavi, jak funguje ZAKA a jaké vztahy měli Židé a Nežidé za protektorátu
Přispějte na obnovu synagogy v Čáslavi. Už jste slyšeli o izraelské organizaci ZAKA? A vyšla nová Judaica Bohemiae.
Proč podpořit čáslavskou synagogu
Stavbu synagogy v Čáslavi před 125 lety podpořila mimo jiné legendární vídeňská rodina Rotschildů. Tentokrát její obnovu můžete podpořit i vy. Nadační fond dr. Dagmar Lieblové totiž na platformě Donio pořádá veřejnou sbírku na poslední fázi rekonstrukce této unikátní stavby. V Šalomu jsme hovořili s ředitelem fondu Markem Lauermannem.
„Nyní jsme ve fázi pokročilých oprav. Už jsme dokončili opravu vnitřního interiéru, budova je celoročně využitelná díky vytápěné podlaze. Teď plánujeme výměnu oken, opravu krásných vstupních dveří a restaurování kamenných prvků uvnitř a vně té budovy,“ říká Lauermann.
Právě na to podle něj půjdou vybrané prostředky se sbírky. „Prostředky, které vybíráme prostřednictvím naší veřejné sbírky, kterou máme jako dlouhodobou i na Doniu, budou využity právě na tohle. Vlastně naváží na předchozí práce, které stály 8 milionů. Z nich se podařilo tu stavbu zásadním způsobem zachránit a vrátit do podoby, ve které ji zamýšlel Wilhelm Stiassny jako geniální architekt,“ dodává Lauermann.
Proč se Nadační fond dr. Dagmar Lieblové rozhodl do financování zapojit i veřejnost? Co vlastně stojí za nápadem synagogu v Čáslavi obnovit? A jak konkrétně fond podpořit? Poslechněte si celý rozhovor s jeho ředitelem Markem Lauermannem.
Úctyhodná ZAKA
Říjnový útok Hamásu bohužel nebyl první teroristický čin, který se odehrál na území Izraele. I proto byla hned připravena k zásahu dobrovolnická organizace ZAKA, která už skoro 30 let bývá první na místě neštěstí. Proč vnikla a co je jejím úkolem, přibližuje Leo Pavlát.
Členové ZAKA jsou „především ortodoxní Židé, a přestože v Izraeli panuje určité napětí mezi ortodoxně náboženskou a sekulární částí obyvatel, činnost organizace ZAKA provází všeobecná úcta. Její práce je totiž nesmírně traumatizující, vyžadující silnou osobnost a velkou míru obětavosti. V souladu s židovskou náboženskou tradicí jde jen o akt milosrdenství, a členové ZAKA proto pracují zcela nezištně. Dbají na to, aby těla obětí případně jejich nejmenší části byly přesně identifikovány, a následně tělesné pozůstatky připravují k pohřbu podle tradičních rituálních zvyklostí,“ vysvětluje Pavlát.
Kdy organizace vznikla? Kolik dobrovolníků dnes má? A jsou mezi nimi jen Židé? Poslechněte si celý příspěvek Leo Pavláta.
Jaké byly vztahy židovských a nežidovských obyvatel protektorátu
O Protektorátu Čechy a Morava už byla napsaná řada knih. Lze vůbec ještě k tomuto období říci něco nového? Nové vydání odborného časopisu Judaica Bohemiae ukazuje, že ano. Jeho aktuální 58. číslo se tentokrát zaměřuje pouze na jedno téma, a to na vztahy židovského a nežidovského obyvatelstva právě v období v protektorátu. Podrobnosti prozrazuje v příspěvku Terezie Jiráskové vedoucí redaktorka časopisu a zároveň vedoucí Odboru židovských dějin Židovského muzea v Praze Iveta Cermanová.
„Jmenovatelem všech studií, které ve svazku máme, jsou vzájemné vztahy mezi židovským a nežidovským obyvatelstvem v protektorátu a to, jak se projevovaly,“ říká Cermanová.
„Je to důležité, protože Židé v protektorátu byli těmi protižidovskými nařízeními zatlačováni neustále více do společenské izolace, kterou Miroslav Kárný nazval ,ghettem beze zdí’, ale stále zůstávali součástí lidské společnosti, kterou tvořili jejich příbuzní, známí, kolegové z práce, sousedé. A ti všichni nějak reagovali na tu situaci. Toto je vlastně jedno z bílých míst výzkumu persekuce Židů v protektorátu,“ dodává Cermanová.
Jedna z kapitol časopisu tak třeba zachycuje dopisy prezidentu Emilu Háchovi od podzimu 1938, kterými pisatelé reagovali na persekuci Židů, i jeho reakce. Na praktických příkladech také ukazuje postoje nežidovského obyvatelstva vůči Židům – udávání gestapu, ale i projevenou pomoc a spolupráci s persekvovanými Židy, která s sebou nesla ohromné riziko.
Jak se někteří obyvatelé protektorátu snažili vyhnout deportacím? A jak vlastně takové monotematické číslo Judaica Bohemiae vzniká?
Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.