Jak se překládá (nejen) v časech pandemie. S Anežkou Charvátovou o vydávání studentských překladů
Nejen v době nouzového stavu bojují domácí překladatelé kvalitní literatury s řadou příkoří. Zajímavou iniciativou je knižní vydávání překladů, které vznikají v rámci studia překladatelství a na filologických oborech. O těch, které vznikly na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, hovořil kolega Petr Šmíd s překladatelkou ze španělštiny Anežkou Charvátovou.
Roku 2019 vyšla v nakladatelství Volvox Globator kniha Kentaurovy slzy, jejímž autorem je Rubén Darío, který byl iniciátorem modernismu v hispanoamerické literatuře. Zajímavé je, že překlady vznikly v rámci vysokoškolského semináře a jen díky iniciativě studentů se tak můžeme seznámit s prozaickou tvorbou tohoto zásadního autora.
Letos se studenti pod vedením Anežky Charvátové pustili do překladů povídek, z pera Julia Ramóna Riebeyra. Tento autor patří mezi významné peruánské spisovatele 20. století. U nás je poněkud ve stínu známějšího Maria Vargase Llosy, s kterým se po řadu let přátelil. Vydání knihy je však nejen kvůli aktuální situaci v nedohlednu.
Nesnáze nejen v době nouzového stavu
Vydávání zahraničních povídkářů v českém prostředí provází řada nesnází. Jednou z nich je tradičně menší prodejnost povídkových sbírek oproti románům a tím pádem menší ochota nakladatelů k jejich publikování. V případě antologií, kdy je zastoupeno více autorů, se přidávají nesnáze s domlouváním autorských práv. I tak ale najdeme v šuplících studentů i zkušených překladatelů nejeden literární klenot.
Související
-
Anežka Charvátová: Latinskoamerická literatura je mladší a má víc energie
To si myslí hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová při porovnání s literaturou evropskou, která je starší a trochu své energetické nálože už ztratila.
-
Ze své knihovny vybírá překladatelka a hispanistka Anežka Charvátová
Setkání s knihami napříč prostorem a časem. Připravila Blanka Stárková.
-
Anežka Charvátová: Ven ze stínu Garcíi Márqueze
Jaká je současná kolumbijská literatura? „Stále v ní existuje odkaz Gabriela Garcíi Márqueze – magický realismus.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.