Jak se stát rabínkou, jak porozumět šoa díky komiksu a 80 let od zinscenované návštěvy v Terezíně

Chci předávat dál židovskou moudrost, říká rabínská studentka

Na rabínku už druhým rokem studuje v Postupimi Klára Kopytková. Nedávno také vydala nové album židovských písní Exodus. A navíc se mezi prvními účastnila projektu Kaleidoscope. Ten vytváří digitální sbírku příběhů mladých evropských Židů, kterým je 17 až 24 let. Inspiruje se podobným projektem mladých Židů ve 30. letech minulého století v Polsku. Kláře Kopytkové jsme volali do Berlína.

Proč se chce stát rabínkou? „Byl to nějaký proces, nějaký vývoj, ke kterému mi pomohlo docela dost lidí a docela dost rozhovorů i bytí v židovské komunitě v Liberci, odkud pocházím, tam jsem vyrostla. Židovská tradice a židovství s sebou nese mnoho moudrosti, kterou bych ráda předávala a učila dál. Slovo rabín znamená učitel,“ vysvětluje Kopytková.

O co přesně jde v projektu Kaleidoscope? A jak Kopytková vnímá svou židovskou zkušenost v dnešní Evropě? Poslechněte si celý rozhovor s touto rabínskou studentkou.

Žarošický velbloud

Jak dnešním mladým lidem přiblížit události šoa tak, aby jim rozuměli? Třeba prostřednictvím komiksu. Ten budou už za pár dní tvořit na prvním ročníku kempu Žarošický velbloud studenti z Česka, Norska a Rakouska. Komiks zpracují podle příběhu židovské dívky Ruth Maier ze Žarošic na Hodonínsku. O podrobnosti se zajímala Martina Pouchlá.

Název tábora, Žarošický velbloud, má hned několik významů. „Ruth Maier si totiž poznamenala do deníku přibližně toto: Mám Žarošice raději než Vídeň. Musím vnímat všechnu tu krásu okolo. Až se vrátím do školy, tak z toho budu žít jako velbloud z tukových zásob,“ říká její vzdálený příbuzný a garant kempu Vilém Reinöhl. A druhý garant Leoš Fučík k tomu dodává: „Velbloud je také zvíře, které nese v karavaně nějakou zátěž. Cítíme také naši povinnost nést něco dál, nést něco, co nám tady nechala Ruth.“

Jaký tedy byl osud Ruth Maier, která se narodila ve Vídni v roce 1920? Kdo se kempu zúčastní? A proč se budou tvořit právě komiksy? Poslechněte si celý příspěvek Martiny Pouchlé.

Zpráva, která kryla zločin

Prostředník nebo nestranný ochránce životů v ozbrojených konfliktech. Taková je – nebo by měla být – role Mezinárodního Červeného kříže. Ne vždy se mu ale podařilo neutralitu dodržet. Tak jako v případě návštěvy jeho delegace 23. června 1944 v Terezíně. Za výslednou zprávu se organizace před několika lety oficiálně omluvila. Ironií ale je, že přesně po 80 letech znovu čelí kritice. Tentokrát proto, že nevyvíjí dostatečnou snahu, aby ochránila izraelská rukojmí v Gaze. Okolnosti někdejší návštěvy Mezinárodního výboru Červeného kříže v Terezíně přibližuje ve svém příspěvku Leo Pavlát.

„Návštěvu tříčlenné komise, kterou vedl zástupce Mezinárodního výboru Červeného kříže v Berlíně švýcarský lékař Maurice Rossel, povolil sám říšský vůdce SS Heinrich Himmler. Cíl byl jediný: zastřít zločiny páchané na Židech,“ říká Pavlát.

„Aby iluze byla dokonalá, tzv. ,okrašlovací akce‘ přeměnila před příjezdem delegátů části Terezína v poklidné město. Na místě, kde ve strachu z deportací na Východ, uprostřed přelidnění, hladu, nemocí a strašných hygienických podmínek přežívaly a umíraly desetitisíce Židů, především českých, vyrostla pro hosty z příkazu nacistů lživá kulisa,“ dodává Pavlát.

Prohlédl Maurice Rossel lest nacistů? Co v jeho zprávě stálo? Jak ji zneužili nacisté? A jak on sám návštěvu líčil v dokumentu Clauda Lanzmanna z roku 1997?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.