Jak vypadala úrodná Haná v pravěku? Olomoucké Vlastivědné muzeum vystavuje horniny staré miliony let

„Tato oblast byla zaplavena velkým mořem. Docházelo k usazování různých jílových břidlic, pískovců a vápenců, které byly pronikány čediči a kyselými vulkanity,“ tak nějak vypadala podle mineraloga Pavla Novotného úrodná Haná v pravěku.

Na mořském dně pak pro další generace vznikaly doslova poklady: „V mladším období zavarijského vrásnění docházelo na naše české poměry ke vzniku mohutných koncentrací rud olova, zlata, stříbra, mědi, zinku, ale také železných rud,“ dodává Novotný.

Jako vedoucí Přírodovědeckého ústavu Vlastivědného muzea v Olomouci si s kolegy dal tu práci a dal dohromady vzácnou sbírku těchto hornin. Horniny devonu, tedy starších prvohor, mezi kterými se proháněly pravěké ryby, si teď můžou návštěvníci prohlédnout na nové výstavě.

Děti si můžou na výstavě i zahrát na geology hledající rudy v terénu. Koneckonců rýžoviště se zlatem tady na Moravě lákala podle Pavla Novotného už Kelty: „Přímé archeologické důkazy zatím schází. Terén byl v průběhu dalších asi tisíci let několikrát přetěžován, přepracováván.“

Po železné rudě šli pak v 9. století i Slované. „Tehdejší horníci nacházeli v půdním profilu úlomky železných rud, které volně sbírali a tavili na železo. Používali různé typy zjednodušených krompáčů, motyk, lopaty. Byly to velmi jednoduché nástroje,“ popisuje Novotný.

Výstava Tajemné proměny hornin devonu je ve Vlastivědném muzeu k vidění do 3. září.