Jak vyšlechtit rostliny odolné proti suchu a škůdcům radí v Olomouci nejlepší tuzemští vědci

15. únor 2017
Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky v Aplikační laboratoři

Nová laboratoř propojí české šlechtitele a nejlepší rostlinné genetiky. Začala fungovat v Olomouci a je jediným pracovištěm v České republice. Šanci tak dostanou nové odrůdy zemědělských plodin. Nastupuje éra molekulární biologie a genomiky. V Olomouci nezůstanou pozadu za světovým trendem.

„Tento robot nám pomáhá připravit vzorky pro čtení dědičné informace. Práce se tím velmi urychlí a zpřesní,“ komentuje práci jednoho z robotů vedoucí olomouckého vědeckého pracoviště Jaroslav Doležel.

I on chce, aby čeští šlechtitelé získali odrůdy plodin, které lépe snášejí sucho, klimatické změny, navíc budou odolné proti škůdcům i chorobám. S posledními světovými trendy se šlechtitelé seznámí v aplikační laboratoři. Začíná se semináři a workshopy.

„Vyšším stupněm mohou být kurzy, kdy budeme přímo šlechtitelům ukazovat některé metody nebo dokonce je můžeme v těchto metodách vyučovat. Ještě vyšší úroveň spolupráce, kdy už přímo se šlechtiteli se dohodneme na řešení určitého problému a formou společných projektů budeme řešit, může to být třeba získání odolnosti vůči nějaké chorobě nebo škůdci a podobně,“ říká Jaroslav Doležel.

Nové pracoviště si šlechtitelé přímo na vědcích vyžádali. Výzkum se tak stává podle šéfa šlechtitelské a semenářské asociace Viktora Kopačky veřejným zájmem: „Jsme moc rádi, že taková laboratoř vznikla a jako praktický šlechtitel se i těším na nějakou spolupráci. I když jsem šlechtitel brambor a brambory zatím nejsou ta plodina, na které se pracovalo, ale všiml jsem si, že už se pracuje na šafránu a brambor už je jako šafránu v České republice.“

Nejnovější vědecké metody se podle předsedy České akademie zemědělských věd Jana Nedělníka pro šlechtitele stávají nutností. Demografie je neúprosná: „Devět miliard lidí je realita, která tady bude za dvacet třicet let, a ti lidé budou chtít jíst minimálně kvalitně jako dneska.“

Strategickými surovinami pro budoucnost lidstva stále zůstávají tři základní plodiny - pšenice, kukuřice a rýže.