Jako kantorka byla Jarmila Frajtová nejšťastnější, učila třicet šest let

Za nejdůležitější považuje kontakt mezi dítětem a učitelem, což žádný přístroj nemůže nahradit. Stejně jako kolektiv. „Uvědomuji si, kolik citu a lásky jsem dětem dala,“ říká Jarmila Frajtová, která prošla několika olomouckými základními školami.

Učit začínala v devatenácti letech, tenkrát měla ve třídě přes čtyřicet žáků. Nejhorší je podle ní naštvaná, neupravená, neohrabaná a křičící učitelka. „Když jste nervózní vy, děti jsou pak jako vosy,“ říká na základě svých zkušeností.

Pyšná je Jarmila Frajtová na celou svou širokou rodinu. I na strýce Jana Uhera, psychologa, sociologa a masarykovce, člena odbojové organizace Obrana národa, kterého nacisté popravili v době heydrichiády. A na svého tchána plukovníka Vladimíra Frajta, který byl za 2. světové války v Londýně zástupcem velitele čs. pěšího praporu, spolupracoval s prezidentem Edvardem Benešem a potkával se s premiérem Winstonem Churchillem. 

Procestovala přes čtyřicet zemí světa, přesto nejvíce miluje Českou republiku, resp. Československo se všemi modrými toky řek, kostelíčky, vesničkami, městy a lesy.

autor: voj
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.