Jan Herget
Vede programové řady Návraty do minulosti a Úžasné životy.
V roce 2005 absolvoval činoherní herectví na brněnské JAMU a do roku 2008 působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Následně se rozhodl pro novinářskou profesi a po dvouletém sbírání zkušeností v Hitrádiu Faktor zamířil do Českého rozhlasu, kde pracoval v letech 2008 – 2019 v sekci zpravodajství. Nejprve jako redaktor, později jako editor a v závěru své rozhlasové etapy se podílel na vedení domácí redakce. Kromě zpravodajství se pod hlavičkou rozhlasu věnoval i autorské tvorbě, především velkoformátovým dokumentům o uměleckých osobnostech (například Soňa Červená, Vlasta Chramostová, Eduard Cupák). Dále psal scénáře pro menší dramatické formáty, je autorem několika minutových her a vyzkoušel si i roli moderátora v pořadu Klub Rádia Junior. V rozhlase se také 7 let podílel na elévském programu jako lektor a byl členem organizačního výboru mezinárodního festivalu Prix Bohemia Radio.
Další tvůrčí aktivitou Jana Hergeta je literatura. Napsal dvě herecké biografie Laďka Kozderková – Lady Muzikál a Petr Haničinec – Vztekloun s jemnou duší. A dále knihu o sídlech Českého rozhlasu Budovy, které mluví. Paralelně s ní natočil i patnáctidílný dokumentární seriál Tady bydlí rozhlas.
V letech 2019 – 2021 pracoval v televizi Prima, kam byl přizván k rozjezdu projektu CNN Prima NEWS na pozici Vedoucího vydání Hlavních zpráv.
Sezonu 2021/2022 strávil v Národním divadle jako PR souboru Laterny magiky.
V březnu 2022 se vrátil do Českého rozhlasu na pozici dramaturga dokumentů. Stál například za sérií Slaměné vdovy a jako autor připravil speciální série Tři prezidenti a Profesionálové. Od 1. dubna 2023 je vedoucím Tvůrčí skupiny Dokument a Publicistika. Dále se věnuje dramaturgii cyklů Návraty do minulosti a Úžasné životy a také tvorbě dokumentárních pořadů, psaní scénářů pro rozhlasové Příběhy z kalendáře a televizní Kalendárium a také režíruje audioknihy.
Všechny články
-
Nejstarší radonové lázně jsou v Jáchymově. Přírodní radonová voda je tak efektivně využita
Jáchymov je známé město v Krušných horách nedaleko Božího Daru. Ve středověku bylo proslulé těžbou stříbra, drahých kovů, minerálů a ve 20. století i uranu.
-
Legenda rozhlasu: Miloslav Disman a jeho dětský soubor
Miloslav Disman, muž, který patří k legendám rozhlasové historie, se narodil 27. dubna 1904 v Bělé pod Bezdězem. Je zakladatel Dismanova rozhlasového dětského souboru.
-
Největší vylovenou rybou u nás byl sumec měřící 264 centimetrů
Největším rybím druhem, který u nás žije ve volné přírodě, je sumec velký. Obvykle dorůstá délky kolem 160 centimetrů, najdou se však exempláře přesahující i dva metry.
-
Nejhlubší propast je Hranická. Badatelé naměřili hloubku v roce 2022 přes půl kilometru
Hranický kras se může pyšnit nejen českým, ale dokonce světovým unikátem. Najdeme v něm totiž nejhlubší sladkovodní propast na Zemi. Jmenuje se Hranická.
-
Terry Fox zahájil Maraton naděje
Terry Fox odstartoval Maraton naděje 12. dubna 1980. Slibně započatou dráhu sportovce v roce 1977 přerušila diagnóza rakoviny. Rozhodl se udělat něco pro osvětu léčby.
-
Nejvyšší horou Česka je Sněžka. Nic na tom nemění fakt, že její vrchol už leží na území Polska
Asi každý obyvatel Česka ví, že Sněžka je nejvyšší horou Krkonoš i celé republiky. Až do roku 2014 se uváděla její oficiální výška 1602 metrů.
-
Henry Ford. Průkopník motorismu a pásové výroby
Henry Ford se narodil roku 1863 v USA ve státě Michigan. Jeho snem bylo vytvořit levné auto pro každého. Začátky ale nebyly jednoduché. Zemřel 7. dubna 1947.
-
Nejmenší ulice v Praze dostala jméno až v roce 2001 díky novináři, který vzal vážně básníkovo přání
Ulička spojující náměstíčko Na Kampě a Hroznovou ulici má zajímavý příběh. Od nepaměti to byl jen bezejmenný průchod, ve kterém nejsou domovní čísla ani pouliční osvětlení.
-
Palác kultury. Nabídl skvělou akustiku, 20 sálů a 50 salonků
Palác kultury v Praze se otevřel 2. dubna 1981. Stavba trvala 5 let a nabídla nevídaný komfort. 20 sálů a 50 salonků může v jeden okamžik užívat až 10 tisíc návštěvníků.
-
Z nejdelšího železničního tunelu se radovali na Šumavě, později na Severu. A je to zase jinak
Celé 20. století měli železniční nadšenci jasno – nejdelší železniční tunel na českém území byl na Šumavě, na trati z Plzně do Železné rudy. Měřil 1747 metrů.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- 5
- …
- následující ›
- poslední »