Jaroměřická Kalvárie je prý obrazem stejného místa v Jeruzalémě

Jaroměřice najdeme na okraji tzv. malé Hané, hned pod prvními kopci Drahanské vrchoviny. Je to obec, která se může pochlubit množstvím zajímavých památek, a také unikátním poutním místem, které od svého vzniku nese jméno Kalvárie.

Kopec, který se vypíná jižně od obce, měl původně špatnou pověst. Prý tady řádil zlý duch Kudrman. Možná i proto zde byl už v roce 1664 postaven kříž, u kterého se konaly pravidelné pobožnosti. Kolem roku 1680 byla na témže místě postaven kostelík. Jeho budovatelem byl tehdejší majitel panství, rytíř František Julius Šubíř z Chobyně. Vybudoval jej jako poděkování za odvrácení morové nákazy a zasvětil protimorovým patronům - sv. Fabiánu, sv. Šebestiánu, sv. Rochu a sv. Rozálii.

Jeho syn František Michal Šubíř měl toto místo k velké úctě. Jako poděkování za záchranu života při těžkém porodu své mladé ženy Johanky, chtěl stávající kostel rozšířit. Tady však vstupuje do hry osudové setkání s františkánským mnichem Jeronýmem Veitem z Moravské Třebové.

Tento muž absolvoval pouť do Svaté země a rytíři Šubířovi sdělil, že se mu kopec zdá podobná s jeruzalémskou Golgotou, kde se odehrálo ukřižování Ježíše Krista.  A tak se rytíř rozhodl na místě původního kostelíka vybudovat krásný barokní kostel Povýšení Svatého Kříže.

Dne 14. září 1713 kostel vysvěcen. Na hlavním oltáři byl zavěšen obraz Vykupitele ze Svatyně Svatých v Římě, kde visí originál a kde byl také tento obraz posvěcen. Před oltářem jsou náhrobní kameny zakladatelů poutního místa a za ním se skrývá kaple nazvaná Getsemanská zahrada.

Právě tam jsou umístěny i dvě starší památky, které byly do kostela přeneseny. Jedná se zejména o mariánský obraz z 16. století a křtitelnici, pocházející z kostela v obci, jejíž původ sahá až do století patnáctého.

Stavitelem kostela nebyl nikdo jiný než mistr vrcholného baroka českých zemí Jan Blažej Santini. Na jeho dílo pak navázaly další stavby. Kromě prosté kaple hrobu Panny Marie a druhé kaple hrobu Kristova zde najdeme i kámen Pomazání Kristova těla chráněný železnou mříží.

Celé místo je ohrazeno poměrně vysokou čtvercovou zdí, do níž se vchází po širokém schodišti přístupnou bránou Ecce Homo se třemi oblouky.

K poutnímu místu vede pozoruhodná Křížová cesta. Začíná u kostela Všech svatých v centru obce, v samostatné kapli nazývané „Pilátův dům“ a stoupá vzhůru přímo k vrcholu. Samotná zastavení pak tvoří pískovcové sloupy v podobě ostrých pyramid.

Zdejší křížová cesta má pouze jedenáct zastavení. Ta poslední najdeme ve formě obrazů přímo v areálu.  Pobožnost, která se zde vykonávala, musela být upravena na menší počet zastavení.

V sousedství ohrazeného poutního areálu na Kalvárii je dnes k vidění další pozoruhodná stavba s unikátním půdorysem ve tvaru ondřejského kříže. Říká se jí fara, ale její součástí je i Loretánská kaple. Její stavba začala v roce 1730 a dokončena byla o dvanáct let později.  To už ale sloužila jako obydlí zdejších duchovních. Naposled se ke dvěma již stojícím ramenům fary v roce 1742 podařilo přistavět, je loretánskou kapli Panny Marie Ustavičné Pomoci s vlastní Loretou po straně. Pod Loretánskou kaplí je hrobka, kde byli ukládáni kalvárští duchovní a případně další obyvatelé fary. Na jejím oltáři je starobylá soška Panny Marie loretánské, dovezené sem roku 1720 přímo z italské Lorety. Dnes na vrcholu stojí také dům pokojného stáří.

Poutníci sem docházeli od postavení kostela v neuvěřitelných počtech. Konalo se zde více procesí a údajně toto místo za rok navštívilo až 50 tisíc věřících. Kalvárie vstoupila i do literatury díky románu Svítání od jaroměřického spisovatele Františka Odvalila. I dnes je toto místo častým cílem věřících nejen na svátek Povýšení sv. Kříže, ale i o času Velikonočním.

Spustit audio