Jaromír Šlosar: Z hor. Premiéra dvou povídek z pera známého publicisty a dramaturga

Obě povídky najdeme v knize, kterou Obec spisovatelů České republiky vydala v reakci na současnou pandemii, Dekameron 2020. (Sto povídek, které vznikly v době koronaviru, vybrala a uspořádala básnířka Lydie Romanská.) Nejsou to autorovy typické texty, ale jsou rozhodně důkazem, že Jaromír Šlosar si poradí i v tomto žánru.

Básník a rozhlasák Jaromír Šlosar|foto:Rostislav Kunetek

Rozhlasový a televizní publicista a dramaturg Jaromír Šlosar je autorem několik básnických sbírek, publicistických i prozaických knih (Cesta jako marijánka, Choditi stříbro, Petr Bezruč bez záruky, Rys za 200 litrů…). Narodil se a žije ve Václavovicích, ke kterým má silný vztah, ale minimálně půlka jeho srdce patří Beskydám, horám, které objevoval od dětství a kam se na objevné výpravy stále vydává. Takto vzpomínal na první turistické zážitky v rubrice Ostravské stopy deníku iDNES: „Otec měl hory rád, a když naši koupili spartaka, jezdilo se do hor. Psal se rok 1955. Pamatuju se také na vlak, který tehdy nekončil v Ostravici, ale pokračoval až na Bílou. Vybavuji si, jak jsem jel tím nejkrásnějším hamerským údolím, na jehož místě je dnes přehrada Šance.“ Hory se pro něj staly neutuchajícím zdrojem krásy, emocí a inspirace k psaní. Stejně jako ženy.

Jaromír Šlosar je lyrik s epickým cítěním, mistr v zachycení podstaty prchavého okamžiku. K vylíčení silného zážitku nepotřebuje mnoho slov, vystačí si i s minimalistickým haiku, kterým zastaví čas. Z jeho rozhlasové práce připomeňme cyklus Lovy slovy, jenž byl jakýmsi pandánem slavné televizní série Jaroslava Müllera Lovy beze zbraní. V televizi je pak kromě jiného podepsán pod sérií dokumentů Návraty k divočině nebo Divočina bez hranic.