Jaroslav Havlíček: Smrt bibliomanova
Povídka českého spisovatele Jaroslava Havlíčka patří formálně spíše mezi tzv. pohádky pro dospělé, které autor nazval vzdoropohádkami. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.
Povídka Jaroslava Havlíčka Smrt bibliomanova patří ovšem formálně spíše mezi tak zvané pohádky pro dospělé, kterým Havlíček říkal vzdoropohádky. Velká část literárního díla Jaroslava Havlíčka zůstala v rukopisech a byla postupně vydávána až po jeho smrti. Bylo tomu tak i s povídkovým souborem Hodinky pana Balabána, do něhož patří také povídka povídka Smrt bibliomanova z roku 1928. Vypráví o setkání zemřelého bibliomana s andělem, který má jeho duši odvést k poslednímu soudu.
Jaroslav Havlíček se v roce 1896 narodil v Jilemnici. Rodiče mu zakazují studium malířství a vůbec jakékoli studium v Praze, a tak nastupuje roční abiturientský kurz při Obchodní akademii v Chrudimi. Do Prahy se dostává až následující rok, kdy začíná studovat obor obchodních věd na České vysoké škole technické. Ve studiu nikdy nevynikal, válečná atmosféra píli rozhodně nepřidávala. Jaroslav Havlíček v roce 1915 narukoval jako jednoroční dobrovolník k 74. pěšímu pluku do Kadaně. Absolvuje sice důstojnickou školu, ale jeho jedinou ambicí je vrátit se jako raněný do jilemnického lazaretu. Na frontě je celkem třikrát, v lazaretu dvakrát. Po válce nastoupí do Živnostenské banky, ožení se s Marií Krauseovou a v roce 1922 se jim narodí syn Zbyněk. O dva roky později přijde na svět dcera Eva. Do literárního světa vstupuje velmi nesměle. Nejprve píše verše, těžiště jeho tvorby však bude v próze. První román vydá v roce 1935. Má se jmenovat Petrolejové lampy, ale nakladatel změní název na Vyprahlé touhy. Následují romány Neviditelný, Ta třetí a Helimadoe, povídkový cyklus Neopatrné panny a novela Synáček. Jaroslav Havlíček umírá 7. dubna 1943 v Praze, pravděpodobně na zápal plic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.