Jaroslav Svěcený - houslový virtuóz

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Také dnes tady přivítám hosta a pro mě je velice milé a příjemné, že to je můj kamarád a možná taky už trošičku matador Tandemu, protože už potřetí vítám ve studiu houslového virtuóza Jaroslava Svěceného. Jaroušku, ahoj.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Ahoj, krásný den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jardo, pro tebe je vlastně letošní rok jubilejní, ovšem o tom si popovídáme až po úvodní melodii. Myslím si, že se o ni postaráš sám, viď?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Určitě, tak Fritz Kreisler, to je dobrá melodie.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je sice pravda, že Jarda Svěcený je v Tandemu už potřetí, ale od tvé poslední návštěvy uplynuly už neuvěřitelné, víc dokonce, než 2 roky. Takže bude asi hodně novýho, co?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Tak já tím, že teda jsem takovej workoholik, tak hodně cestuju, že jo, ty exotický dálavy jsem taky absolvoval, koncertoval jsem na Filipínách, koncertoval jsem v Indonésii. Na Filipínách jsem loni zažil tajfun Santí, což nebyl teda hezkej zážitek, musím říct, ale já byl v dobrým hotelu, takže jsem to ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
/Nesrozumitelné/.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
... takže jsem to přečkal, jinak teda musím říct, že vidět dlouhé palmy ohnuté tím vrcholkem úplně dolů k zemi, to teda není, to ... A už taky vím, jak vypadá, když lehčí auta lítaj vzduchem, to už jsem taky viděl. No, tak z toho okna bylo leccos, my jsme samozřejmě museli, nám oblepili ty skla, že jo, ty výhledový skla z hotelu všema možnejma páskama a říkali, že kdyby to rupalo, tak musíme se shromáždit v místech, kde jsou výtahy, že jo, protože ten skelet, zřejmě s tím už ten hotel byl stavěnej, no, ale jako ta spoušť je teda neuvěřitelná, když to přijde. Tak na to nevzpomínám úplně rád. Na druhou stranu ta země je úžasná, já jsem tam hrál v Manile a potom jsem byl na Corregidoru, protože já se hodně zajímám o 2. světovou válku, takže jsem samozřejmě tam viděl ten památník, že jo, a to teda musím říct, že bylo naprosto, naprosto teda famózní. Tak aspoň jsem měl chviličku čas. No a v Thajsku jsem hrál před taky princeznou Soamsawali, což je taková dáma, která poměrně hodně chodí na kulturu a v Bangkoku prostě tuhle tu dámu jsem teda měl možnost poznat. Museli jsme se naučit ten protokol po koncertě, to znamená, že jdeš po určitým koberci, nesmíš se k ní nikdy otočit zády, ani když potom couváš nazpátek, až teprve, když jsi mimo zorný pole. To byl takovej zajímavej zážitek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, a to takovýhle pozvání je samozřejmě jaksi velikánská čest, má ta celebrita, jako v tomto případě princezna, ve zvyku, že potom řekne, jak se jí to líbilo? Řekla?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Ona v tý oficiální části ne, potom je otázka, jestli zváží, jestli mě přijme samozřejmě, no, tak k tomu došlo. Já jsem podobný zážitek zažil takhle v Jordánsku s královnou matkou, která byla naprosto, matka současnýho krále, která byla naprosto neuvěřitelná, teda skvělá. Ona teda muzice obrovsky rozumí a má doma, já nevím, kolik tisíc cédéček, vypravovala a takže jako je to krásný se s těma lidma potkat. Hlavně je to zajímavý z toho pohledu, že vidíš, že oni na to nepřišli pouze ze společenských důvodů, ale proto, že chtěli. A to je vždycky velký poznání, protože někdo někam jde, že jo, aby se zviditelnil, aby teda byl, nebo teda dodal události lesk, ale přitom ho třeba ten obsah nezajímá, což v tomhle případě tak nebylo. Takže to jako musím říct, že bylo skvělý. Co se Indonésie týče, tak tam jsem zažil krásný koncert v Jakartě. Já mám takovou ještě zajímavost, že můj tchán, kterej bohužel už teda nežije, tak se v Jakartě narodil, protože byl synem zástupce firmy Baťa Indonésii, ale to bylo před, to bylo před válkou, že jo, pochopitelně, před 2. světovou. Takže jsem tam zažil a potkal spoustu lidí, kteří ještě si tchána pamatovali, když tam byl na návštěvě. A bylo to úžasný setkání. Jinak Jakarta je obrovská, samozřejmě je to město, které pochopitelně jako každý velkoměsto se potýká se smogem, ale kultura tam teda funguje. Já mám pocit, že tam dochází k takový velký obrodě kultury, dokonce přišlo spoustu muzikantů s futrálama, takže to je dobrá známka, že měli právě housle a přišli si poslechnout. A já jsem tam samozřejmě dělal, v tomhle případě, čistě českou muziku. No, pak jsme posílali tuny not a jsem rád, že ty lidi samozřejmě tím pádem tu českou muziku taky tam hrajou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale my jsme trošičku, Jaroušku, obrátili ten náš scénář, protože my si o cestách povídáme většinou až potom, ale my to teď obrátíme, protože Jarda Svěcený, každý, kdo se podívá na tvoje curriculum vitae, vidí, že ses narodil v roce 1960, teď máme rok 2010, suma sumárum dohromady, znamená to, že pro Jardu je ten rok jubilejní a o tom jubileu si budeme povídat za chvilku.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaroslav Svěcený, narozen 1960, je to jasné, je tady velikánské jubileum. Taková padesátka, Jardo, to je ale opravdu důležitej milník v životě lidským, chlapa najmě. Prožíváš to nějak výrazně?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, víš co, já jsem takovej workoholik a člověk, kterej pořád něco vymýšlí a dělá, realizuje a ... Jediná nevýhoda toho, že když člověk hodně pracuje, tak ten život hodně rychle utíká a najednou prostě zjišťuju, že to tak je. Já se přiznám, že jsem původně chtěl padesátku oslavit v takový tichosti a v takovým komorním duchu, tak to mě teda několik málo přátel řekl, teda několik hodně řeklo, že jsem se zbláznil, takže to nepřichází do úvahy, že to musí bejt pořádný. No, takže se dělaj koncerty, ten hlavní bude v listopadu. Teda my jsme to, já jsem, aby bylo jasno, já jsem 8. prosince, což je takový datum, kdy člověk dostával dárky k narozeninám a k Mikuláši ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To tě ošidili o jedny dárky.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
... a potom třeba už taky řekli: No a ty další dostaneš na Vánoce, že jo. Takže já jsem přesně v tom mezidobí. Jo, já si dělám legraci, ale prostě je to tak. Takže je to takový, jsem střelec, že jo, z toho je to celkem patrný, no, ale je to takový to mezidobí mezi těma svátkama, kdy jsme všichni v takovým, měli bysme být v klidu adventním, ale my jsme v adventním eiferu, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že to asi probíhalo tak, že ti někdo poradil, že by měl být přece jenom k narozeninám koncert, potom si řekli, že by to mohl být narozeninový koncert a nakonec je z toho velký narozeninový koncert.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Hodně velký, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ono se to tak většinou vrší, to vždycky takhle dopadá. Tak, prosím tě, ten koncert bude v podstatě za 12 dní, dneska máme 11. listopadu, koncert bude 23. a bude v Žofíně a už se moc těším. Co tam uvidíme?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, tak já si samozřejmě sice část nechávám jako trošku překvapení, nicméně něco uvidíme, co můžu říct rovnou, je, že na koncertě na Žofíně, který mimochodem teda začíná už od 19, abysme to všechno stihli, tak od 19 hodin, tak přijde Karel Gott, Otakar Brousek, bude se mnou hrát orchestr Virtuosi Pragenses, vystoupí se mnou taky 16letá dcera moje Julie na housle, vystoupí se mnou profesorka Dana Vlachová, budeme dělat koncerty pro dvoje housle, budeme hrát skladby, který jsou nějakým způsobem spojený s mojí retrospektivou, bude tam vystupovat Pražský pěvecký sbor Smetana, což je mužský sbor, s kterým jsem v 17 let poprvé natáčel LPíčko, ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
... a to jsem byl ještě student konzervatoře samozřejmě. A tehdejší pan profesor Doležal si mě vybral a natáčeli jsme ve Dvořákově síni Rudolfina cédéčko a bylo na tom nádherná skladba od Zdeňka Lukáše, která se jmenuje Jaro se otvírá, byla pro housle a mužský sbor. Takže ten sbor, ten samý, ten Pražský pěvecký sbor Smetana si to se mnou přijde zazpívat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Taky zestárli o pár let, viď?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, to je, tak to víš, tak tenkrát jsme byli všichni mladí kluci. Tenkrát tam mimochodem chodili zpívat naprosto úžasný osobnosti. Já si velmi dobře vzpomínám na akademickýho malíře Karla Skálu, který měl famózní hlas, který do toho sboru taky chodil, jo. Takže to musím říct, že bylo naprosto skvělý. Otakar Brousek, ten tam bude recitovat takovou zajímavost, bude tam Jana Krausová, Jitka Zelenková, Pavel Větrovec, slíbila mi Gabriela Beňačková, že přijde. Takže je to ... Samozřejmě budou ještě další a další. Takže to bude koncert, kde já bych chtěl opravdu se setkat na pódiu s lidma, s kterejma buď spolupracuju nebo jsem v minulosti spolupracoval nebo jsou to mí přátelé, kamarádi. Já bych chtěl, aby se tam ty lidi cítili dobře a aby to bylo takový gala, který nemá jenom ten lesk a třpyt, ale taky má obsah a srdce.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nevím, čím to je, ale když člověka přepadne jubileum, jako se to stane za pár dní Jaroslavu Svěcenému, mému dnešnímu hostovi, tak člověk, já nevím, čím to je, ale prostě začne najednou přemýšlet o takových nějakých delších, širších souvislostech, dává si svůj život tak nějak do těch souvislostí a přemýšlí taky třeba o osobnostech, který ho třeba dejme tomu svým způsobem ovlivnily. Vím já třeba, já bych si představil, že ty třeba vzýváš Niccola Paganiniho nebo Slavíka nebo nějakého jiného slavného houslistu a že dejme tomu přemýšlíš o tom, jak oni to dělali, jak na to šli. A teď si představ, kdybys měl tu šanci, a teď ti nepodsouvám ani Paganiniho ani Slavíka, jo, ale příležitost si s někým z nich opravdu posedět, popovídat, podržet housle, ukázat si. Koho by sis takhle vybral třeba?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Jéžiš, tak těch lidí je. Víš co, problém zrovna, když jsi jmenoval tyhle dva, problém je, že tihle dva žili v době, kdy neexistovala ta nahrávací technika, že máme jenom noty, takže se domníváš jenom.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A legendy.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
A jsou legendy, že jo, ty legendy narůstaj. Vždyť víme, náš národ umí vymyslet legendu, že za tejden je z komára dvojnásobnej velbloud. Takže teď si představ, že tadyhle to už je legenda, která má, která je prověřená staletím a navalená, že jo. Takže v každým případě ty noty dokazujou, že ty lidi museli umět skvěle hrát. Mě třeba, já bych si chtěl v životě zahrát, což samozřejmě se mi nikdy nepodaří, se skladatelem jako je Giuseppe Tartiny třeba. To byli Vivaldi, Tartini, Corelli, ti 3 takoví slavní Italové v baroku. To je úžasná muzika, co ten chlap psal. Tady se o tý muzice, já jsem natočil řadu jeho věcí, ale tady se přece jenom daleko víc mluví o Vivaldim než o Tartinim. A to byl houslista, který napsal slavný Ďáblův thriller, možná podle toho trošku bude identifikovatelný, to je taková ta historka, že se mu v noci ve snu zjevil ďábel, hrál mu na housle a Tartini se potom probudil a napsal to, co mu hrál a celý život s tím byl nespokojený, protože tvrdil, že ďábel hrál na housle daleko líp, než to, co on napsal. Takže to je taková ta historka, která je s ním spojena. Na druhou stranu, to byl houslista, který si nechal prodloužit smyčec a hrál modernějším způsobem. Už ten barokní smyčec vlastně dotáhl do té přibližně stejné velikosti jako dneska se hraje. On prostě vymýšlel, on byl takovej inovátor, jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Promiň, to bejval kratší ten smyčec?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Jasně, ten barokní smyčec měl, když si člověk představí ten obyčejnej klasickej smyčec, kterej má takovou tu špičku, tak tady ta špička byla asi přibližně o 6 centimetrů kratší, celej ten, celá ta dýlka toho smyčce a byla taková naležato jako. No a on měl víc, on byl víc vypnutej, byl takovej lehce lukovitej, tak ne úplně, ale prostě měl přeci jenom od těch žíní hodně daleko, kdežto ten Tartini si to nechal protáhnout, ten smyčec proto, že se mu líp hrály ty akordický, takový ty technicky náročnější věci. Ale v tý době ještě nebyla jedna věc, on ten smyčec dneska, co se používá, když ho povolíš, tak vlastně k těm žíním je prohnutej, kdežto tenkrát ho měl jakoby v podstatě rovnej. Ale on dal takovej základ tomu, že se potom ten smyčec jakoby dovyvinul prostřednictvím těch dalších, toho dalšího období. A v tom je mě ten Tartini fascinoval, že to nebyl jenom prostě, jak já říkám, obyčejnej výbornej houslista, ale by to neobyčejnej houslista tím, že vlastně tu techniku tý hry posunul a toho člověka bych chtěl teda poznat. Protože to, co jsem si o něm přečetl, tak to byl opravdu jeden ... O Paganinim, to už známe všichni, to zná kdekdo, ty historiky a o omdlévajících dámách a o tom, jak hrál, to už všichni víme, že jo. Taky je krásná historka, jak se říká, že se Paganini podíval do publika, že jo a všichni si mysleli, že se zasnil a on prej počítal lidi, aby ho potom neošidili, až mu budou vyplácet apanáž, jo. Takže i takovýhle historky se dochovaly, jo, takže už ... Teda apanáž, honorář, pardon, abych to řekl správně. Takže těch historek se napovídá, otázka, co všechno z toho je pravda, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jestliže jsi ty dal dohromady projekt Vivaldiana, tak možná, že bys po tom rozhovoru s Tartinim dal dohromady projekt Tartiniana, co?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Já si myslím, že jo, on má tý muziky, akorát není tak slavná. On má tý muziky tolik, že si myslím, že by se ten projekt klidně ujal.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaroslavu Svěcenému dáme teď takový malý dárek, tak jak u nás v Tandemu je zvykem, něco z klasiky českého humoru a navíc, Jardo, si můžeš ten dárek vybrat sám. Tak vybírej, vybírej.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Tak Jiří Grossmann, Miloslav Šimek, to jsou, já mám strašně rád tu story o Bělušce Ekrtový a o Jetym, že jo: S výkřikem přece nevyhynul, zmizel ve tmě, jo. To už je vlastně pro mě klasika, co tihle dva pánové spolu vytvořili. Potom mám ještě rád o tom hrochovi, že jo: Jsem profesor zlý a vy jste moji žáci, opakujte to po mě! Tam byly takový gagy: Cesta na uhlí probíhala docela dobře. Jako já jsem to kdysi znal opravdu nazpaměť, protože když jsem měl nějakou chřipku a tohle, tak jsem to měl už natočený tenkrát na nějakým magnetofonovým pásku a pouštělo se to dokola, zrovna tak, jako musím říct, Wericha s Horníčkem, to byly, to jsou nesmrtelný už texty a nesmrtelný gagy, který tihle ti pánové to ..., ale Šimek/Grossmann, to si myslím, že je velký uctivo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem rád, že ses vrátil, protože dáreček v této chvíli může být opravdu jenom jeden.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Já jsem to pochopil.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, napíšeme Šimek/Grossmann, výborně.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jaroslav Svěcený kromě toho, že je houslovým virtuózem, tak bych řekl, že je, no, ono to zapadá do toho, jak jsi říkal, že jsi workoholik, že prostě těmi houslemi opravdu žiješ. Čili ty jsi taky uznávaným znalcem historie, stavby houslí, viď?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Já už jsem dokonce soudním znalcem v tomhle oboru.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ty jsi soudním znalcem?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, jasně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak se to, prosím tě, praktikuje? V čem ty soudně něco /nesrozumitelné/?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Tak u nás těch lidí, kterých se tím zabejvá, zase není tolik a ty matadoři, ti, co to opravdu ovládali, od kterých se člověk s velkou pokorou učil, tak bohužel už jsou na pravdě boží. Tak jsme si říkali, že by rozhodně bylo dobré, aby tady bylo pokračování. I my už si vychováváme další lidi, kteří by se tím měli zabývat, protože představ si, že by se o tomhle oboru ... To je, jako kdyby tady vyhynuli znalci výtvarnýho umění a nikdo nevěděl, jestli je to pravý nebo to není pravý. No, samozřejmě, že já jsem říkal, aby mě to zase časově tolik nezatěžovalo, tak to, tak pochopitelně jsem říkal, že to můžu zvládnout v určitým penzu, ale obnáší to to, že když mě někdo osloví, tak samozřejmě, pokud si jsem stoprocentně jist, tak jsem schopen napsat opravdu i s fotodokumentací prostě kvalitní znalecký posudek. Samozřejmě, že se radím se zahraničními kolegy, protože to je nejlepší škola, u kterých jsem se taky v minulosti učil. No a ono to v podstatě zapadá do celýho toho mýho projektu, protože já o historii houslí a ty různý nástroje natáčím na cédéčkách, na DVDéčkách v různých skladbách, vycházejí třeba slavný evropský housle, měl jsem tady koneckonců v loňském roce tu výstavu velikou, že jo, v Obecním domě ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, ano.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
... v Praze, kde jsme ty nástroje představovali, housle 4. století. Takže ono to není nic, co by mě zas až do tý míry zabíralo další čas, ale v podstatě se tím zabejvám, jako řadu lidí poznám a třeba zrovna mi přinesou nástroj na posouzení, který já můžu třeba potom využít v těch skladbách. Takže já si od nich ten nástroj zapůjčím a můžu ho natočit, nafotit. Takže tím se i ta historie dál dokumentuje a doplňuje, a to bych se bez tohodle toho vlastně de facto asi těžko s těma lidma mohl seznámit.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, abych si to nějak představil prakticky, ty jako soudní znalec vystupuješ třeba v nějaké při o to, jestli ty housle jsou zrovna jaksi ty, o kterých někdo tvrdí, že jsou, nebo?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Já v žádný při nevystupuju, já jsem pouze ten, který napíše na ten nástroj ten posudek.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, ale v jakým smyslu jako, že dáš dobrozdání, že toto je opravdu tento nástroj takhle starý, ano?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Ano, ano, přesně tak. Můj úkol je dle mýho nejlepšího svědomí a vědomí, samozřejmě všichni jsme lidi omylní, ale na druhou stranu prostě, pokud jsem o tom samozřejmě přesvědčen, tak napíšu, že to je tak a tak. Pokud nejsem, tak tam samozřejmě i své pochybnosti napíšu a je to prostě názor, jo, je to názor a já si myslím, že je důležitý, že takovýhle názory tady jsou. A samozřejmě jsem taky tím pádem jako člověk, který vlastně je nápomocen těm lidem, kteří přijdou, třeba o tom vůbec nevědí nic a takhle aspoň tím pádem věcí, co mají doma, nebo aby s tím mohli dál nakládat.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A je to taky šikovný, jak jsi říkal, dostáváš se k zajímavým nástrojům a můžeš je potom začlenit do toho svého projektu, Violino se jmenuje?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Violino. On ten projekt, víš, to je úžasný, že já se s řadou lidí už od tý doby přátelím, jo. Řada lidí ke mě přišlo právě z tohodle toho důvodu a dneska jsou to lidi, kteří chodí na moje koncerty. Já si ten nástroj od nich půjčím, třeba teď jsem zrovna na jeden natáčel svoji novou desku. Prostě já musím říct, že to je docela takovej krásnej kruh, jo, a jsem rád, že jsem to nakonec udělal, i když jsem se dlouho rozmýšlel, protože ono to pochopitelně se musíš naučit tu byrokracii, kam dát razítko, jak to napsat, aby to byla ta forma správná, tak jak má být, že jo, takže to ses musel trošku učit. Ale tak jako se naučíš řídit auto, tak se naučíš tohle, to je jasný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdopak nebo které okamžiky v životě Jaroslava Svěceného byly tak významné, že je třeba na ně nebo je možné a rád na ně zavzpomínáš, Jardo? Myslím si, že to budou třeba tvoji první učitelé, tak samozřejmě rodiče, že jo, to je jasné.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Určitě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A možná tvoji první učitelé. A co pak ty důležité momenty? Já na ně dost věřím, víš, že člověk v pravou chvíli potká toho pravýho člověka.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Byl to můj děda, bez dědy bych nemohl hrát. Děda mi vlastně dal ty základy, koupil mi první housle, já na něj šíleně rád vzpomínám, protože to byl úžasnej člověk, kterej vyrůstal opravdu naprosto ve skromnejch poměrech a dokázal toho v životě hodně. Takže to byl, to byla první veličina. Druhá veličina, samozřejmě paní učitelka Stránská na, tehdy to byla Lidová škola umění v Hradci Králové, kde jsem se narodil, potom od 15 let samozřejmě žiju v Praze, vzpomínám na, já jsem tam chodil k profesoru Františku Pospíšilovi na konzervatoř, byl jsem tam 4 roky, potom jsem pokračoval na AMU, ale já vzpomínám dokonce na jednu dámu, která myslím, že učila předtím na Královské akademii v Londýně, potom už byla vlastně v důchodovém věku, tak když pan profesor byl někde pryč, tak ona ho zastupovala, suplovala, oslovil ji, byla to profesorka Morenová a to byla dáma, já jsem jí říkal potom Železná lady, ona vypadala jak Lady Thatcher v tom kostýmku, kabelka, rukavičky, ale naučila tolik, že já jsem jí dodneška za šíleně moc vděčný. To byla dáma s absolutně přirozeným respektem. Jestli si dovedeš představit člověka, kterej vlídným slovem ti řekne, že takhle to bude a ty víš, že to tak prostě bude, jo. Tam prostě nebylo jako, že bych přišel nepřipravenej na hodinu nebo že bych něco neudělal, co ona řekla, to vůbec nepřicházelo do úvahy. A ona mi dala obrovský základy a já jsem, ona suplovala asi 6 týdnů nebo 7 týdnů, ale já jsem se strašně moc naučil. Na Akademii múzických umění další osoba, profesor Václav Snítil, to byl pro mě tenkrát, já jsem, myslím, že jsem zažil jeho nejlepší pedagogický léta, kdy on opravdu nás vlastně všecky, co nás učil, tak ti muzikanti se dodneška všichni živíme a koncertujeme, hrajeme, ať už komorně nebo sólově. A on byl, on měl obrovský dar sdělit ty informace, vytáhnout z tebe to pozitivní, potlačit třeba to, co ti tak úplně nejde. A navíc, on byl žákem profesora Jaroslava Kociána, no a já jsem dneska rád, že můžu pomáhat v Kociánovu Ústí, což je v Ústí nad Orlicí, nejenom soutěž mladejch interpretů, ale taky festival. No a tak jsem trošičku, malounko aspoň se snažím tu tradici převzít, aby se tomu dařilo. A to byl Kocián a Kubelík, to byli dva vlastně konkurenti a současníci, že jo, kteří tenkrát hráli. Takže profesor Snítil, to byla pro mě další osobnost. Ze zahraničních určitě Nathan Milstein. Já jsem byl u něj na kurzech, to byl americký houslový virtuóz. Já jsem zažil, když mu bylo 78 let, zažil jsem ho v Curychu v /nesrozumitelné/, v tom šlechtickým sídle, kde ty kurzy se konaly. Naprosto teda úžasnej člověk, my už jsme byli všichni vyřízení a on byl pořád svěží v 78 letech. Jeho energie, ta prostě z něj opravdu, opravdu prýštila teda. A ten nás naučil pódiovýho vystupování, takový tý, dát ještě tomu takovej ten, opravdu ten sólistickej, no, prostě ten šmrnc, který má bejt. To byl prostě ve svý době jeden z nejslavnějších houslistů, že jo. Myslím, že on byl roční, jestli si to dobře pamatuju, 1904 jako můj děda. Geniální, geniální muzikant. Tak takovýhle lidi, já takovýhle lidí bych asi musel jmenovat spoustu. Ale tihleti muzikanti, co se týče odbornosti, tak ty asi na mě zanechaly ten největší dojem a pro mě byly ty stěžejní.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tohleto bylo Cantabile Niccolo Paganiniho.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co je zajímavé, tak Jaroslav Svěcený mi tady při tom, když jsme to poslouchali společně, vy i my, tak mi jen tak mezi řečí sdělil, což jsem vůbec netušil, pravděpodobně jaksi hudebně poučenější posluchači to vědí, že Paganini byl taky skvělý hráč na kytaru.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, jasně a on si mohl zahrát oba dva ty party, takže ještě hrál výborně na violu pochopitelně.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ne současně ale, víš.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, to ne, tak to si myslím, že on byl hodně geniální, ale takhle asi ne. Ale to by ani fyzicky moc nešlo, že jo. Ale on opravdu hrál báječně, proto taky složil řadu skladeb pro housle a kytaru, jo. On napsal sonáty pro to a to a tohle Cantabile, ono se hodně, to je krásná známá melodie, ono se hodně, hodně hrává za doprovodu piana, klavíru, že jo, takže ... Ale originál je napsaný pro housle a kytaru. A hrál to se mnou Míla Klaus, báječný kytarista, taky můj spolužák, kterýho znám od 15 let.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Prosím tě, dostáváme se téměř k závěru našeho Tandemu. Já bych navázal na to tvé jubileum. Připomněl bych ten koncert, který bude 23. listopadu v Žofíně na paláci, teda v Paláci Žofín na Žofíně. Ale jak tě znám, jsi workoholik, už jsme to tady taky párkrát zmínili, ty jaksi nesložíš ruce v klín a housle a šmitec nepověsíš na hřebíček. To znamená, že se určitě vrháš i po oslavě jubilea ...

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Honzíku, smyčec, ne šmitec.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale já to říkám schválně, prosím tě, aby byla legrace. To říkám na závěr, a šmitec. No, prosím tě, tak závěr máme skoro. Takže nepověsíš ony propriety na hřebíček, protože jedeš samozřejmě jako dráha dál. Tak co tě čeká ještě třeba do konce roku, na přelomu?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Tak kromě samozřejmě koncertů nejenom narozeninových, ale taky vánočních, to budou, to bude vydání 3 cédéček, což teda jsem si toho nadělil hodně. Jedno cédéčko je právě s orchestrem, kde hrajeme nádherný koncerty pro dvoje a troje housle Antonia Vivaldiho, Johnanna Sebastiana Bacha, ale budou to i skladby, budou mezi nima i skladby, který se nenatáčely tak často, nádherná muzika ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hraješ taky s dcerou už něco?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
A právě tam hraju s dcerou, s dcerou Julčou a ještě tam bude se mnou hrát profesorka Dana Vlachová, když budeme dělat ten koncert pro troje housle. A další věc, já jsem si, já jsem měl takovej sen, že bych si natočil muziku, já miluju Astora Piazzollu, to je takovej Argentinec, kterej psal hodně muziku ve stylu tanga a těch latinsko-americkejch prvků. A on napsal, jmenuje se to Historie tanga, natočili jsme to ve verzi pro housle a klavír s mým báječným kolegou Václavem Máchou, klavíristou a ta deska, která bude, tak tam bude Beethoven, Piazzola a na závěr bude takový bonus, kterým bude meditace Thais od Julesa Masseneta. Prostě samý krásný věci. No a ta třetí, jenom to dopovím, ta třetí je samostatná a první deska Julie, recitálová.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale teď jsi mi to vzal z pusy.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Ježišimarja.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zrovna jsem se chtěl zeptat, prosím tě, jakou ti dělá radost Julinka?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Julča, no, tak Julča, protože jsme a půdě Českýho rozhlasu, tak musím říct, že právě v rozhlasové soutěži Concertino Praga, mezinárodní rozhlasové soutěži mladých hudebníků letos zvítězila v kategorii housle, z čehož jsem měl velkou radost.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Gratulace, gratulace.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Dokonce se zjistilo, že vlastně v té mezinárodní soutěži je po 40 letech první zase česká houslistka, která to vyhrála.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně?

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No v tý kategorii sólových houslí to tak bylo, jo. A vedle toho ještě byla na jaře druhá Na mezinárodní soutěži Georga Philippa Telemanna v polské Poznani, kde bylo 38 houslistů ze 14 zemí. Víš, ono to ještě je úžasný v tom, že ona tam neměla žádnou protekci, ono to spíš s tím jménem Svěcená spíš tu protekci nemáš, spíš tam je, tam jsou jiný věci, že jo, protože samozřejmě kolegiální záležitosti, to není nikdy jednoduchý. Ale musím říct, že tam bylo skvělý, že ona se tý porotě líbila a dostala dokonce hlavní cenu poroty pro nejvýraznější osobnost soutěže. Tak jsem rád. Teď se tady nechci chvástat ani chlubit a jsem rád, ta holka opravdu maká, jo. Ona je workoholik po mě, takže to ty geny zdědila ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Právě, řekl jsem si, že ...

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Takže ona za ty 2 roky udělala obrovskej kus práce. Teď hrála na Rozhlasovým podzimu, že jo, hrála na Moravským podzimu v Brně, prostě koncertuje, takže ona si prostě v 16 letech natočila cédéčko ze samejch virtuózních skladeb, kde je Ševčík - Holka modrooká, Ravelův Cikán a takovýhle věci, což mě se teda v 16 letech mohlo tehdy jenom zdát.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já jsem rád, že to jablko zůstalo přímo u kmene takhle.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Jo, spadlo, spadlo ..., len se mihlo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Spadlo rovnou, těsně.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Těsně vedle, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jardo, já ti přeju, aby ti dělala pořád samou radost, jako ti dělá a tobě, anebo nám přeju vlastně, aby tys nám dělal taky pořád radost svou muzikou.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
No, tak já musím říct, že lidi, kteří choděj na moje koncerty, mě dobíjej obrovskou energií, a to je důvod, proč to člověk dělá, proč těm lidem hraje. A já jsem moc rád, že jich je tolik a že tu muziku mám pro koho opravdu dělat naplno s tím naprostým nasazením. Takže je to skvělý, abysme se ..., hlavně musíme bejt na to všichni zdraví a dlouhou tady bejt, abysme si ještě tý radosti hodně užili, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzhledem k tvýmu nasazení, si myslím, že za takový 2 roky se tady zase potkáme a ty budeš zase v takovým eiferu a budeš pořád mít před sebou tak úžasný plány, to ti přeju.

Jaroslav SVĚCENÝ, houslový virtuóz
--------------------
Tak to ti moc děkuju a všem, co nás poslouchají, přeju jen to nejlepší. Mějte se krásně.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je firma NEWTON Media a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Reprízováno 19. července 2011.