Javoříčské jeskyně slaví 80 let od objevení. Podle badatelů větší část krasu na odhalení stále čeká

„Nacházíme se v jeskyni Svěcená díra. Právě tady začali v roce 1936 kopat lesní dělníci vedení revírníkem Vilémem Švecem. Po prokopání se jim otevřela čtyři metry hluboká propast,“ popisuje správce Javoříčských jeskyní Martin Koudelka a ukazuje na osvětlenou propast. Do ní je zavěšené červené lano, které dnes připomíná onu objevnou cestu.

Jsme na konci kratší prohlídkové trasy. „Jdeme vlastně proti postupu klasické prohlídkové trasy. Prošli jsme kolem symbolu Javoříčských jeskyní – Záclony. Dóm gigantů, obrovská prostora, více než 60 metrů dlouhá, 15 metrů vysoká a kolem 20 metrů široká. Je těžké si představit, jak asi zapůsobila na první lidi, kteří sem vstoupili. Měli s sebou pouze karbidky nebo svíčky, které vůbec nedokázali celou tu prostoru osvětlit,“ komentuje správce.

Krasové útvary v Javoříčských jeskyních|foto: Martin Koudelka

Do těch největších a nejkrásnějších prostor se objevitelé dostali zespoda. „Ta objevná cesta vede středním patrem jeskyní a leží zhruba 25 až 30 metrů pod úrovní toho horního patra jeskyní, které je v současné době přístupné veřejnosti,“ upřesňuje Koudelka.

Nejhezčí prostory lidské oko ještě nespatřilo

I když o zdejším krasu víme už celých 80 let, do dneška není úplně jasné, jak je velký. Olomoucká skupina jeskyňářů Estavela se snaží ověřit starou hypotézu z 50 let, že ty největší a nejhezčí prostory dosud lidské oko nespatřilo. „Předpoklad je, že ty prostory budou několikanásobně větší,“ říká vedoucí skupiny Radek Kopecký. „Jdeme z různých směrů. Očekáváme, že narazíme na nějaký systém doteď neznámý a z něj se dostaneme do těch velkých prostor,“ dodává.

Objevení jeskyní připomíná hned u vstupu pamětní deska s profilem revírníka Viléma Švece.