Je mrakodrap Šantovka pro Olomouc stavebním hazardem nebo rozvojem?
Historická jádra měst jsou nejcennější součástí národního dědictví. To ale neznamená, že by se v nich neměla objevit moderní architektura. Co když hrozí, že nové stavby staré město zásadně změní?
Jako například v Olomouci. Soukromý investor tu chce na samém okraji ochranného pásma druhé největší městské památkové rezervace v Česku postavit pětasedmdesátimetrový mrakodrap. Doplní tak novou obří obchodní galerii Šantovka. Věž podle odborníků naruší horizont Olomouce, nákupní galerie zase může zavřít ve středu města až desítky obchodů, o veřejných službách nemluvě.
V centru Olomouce na Dolním náměstí popisuje ředitel olomouckého Národního památkového ústavu František Chupík, jak plánovaný pětasedmdesátimetrový mrakodrap změní pohled na historické centrum Olomouce. Kolem je samé baroko. Morový sloup i kašny.
Proti galerii Šantovka se část Olomoučanů ohradila peticemi, demonstracemi i happeningy. Pokud by se Šantovka takhle postavila, spolu s radnicí by soutěžila o nejvyšší věž ve městě.
„Doposud byly výškové stavby vyhrazeny veřejným funkcím. Bylo to tak konstituováno po stovky let. V tom si myslíme, že je nová stavba v rozporu. Protože změní prostorovou skladbu Dolního náměstí,“ vysvětluje František Chupík a dodává, že Šantovka Tower je hazard se siluetou města, protože změní i celkový horizont.
Mrakodrap proti sobě postavil Olomoučany. Zatímco některým se Šantovka Tower líbí a jiným je lhostejná, ve městě se sešikovali jeho odpůrci v petici i při happeninzích. Na jednom z nich si například členové sdružení Za krásnou Olomouc dali sraz před radnicí v netradičních kloboucích. Na hlavách měli zmenšené papírové modely stojících olomouckých mrakodrapů a nechyběla ani zmenšenina věže Šantovka.
Investor obavy odpůrců odmítá a považuje je za zbytečnou hysterii. Panorama města mrakodrap nenaruší, tvrdí jednatel galerie Šantovka Richard Morávek: „Co je příliš vysoké? Co je ohrožením panoramatu? My si myslíme, že to doplní panorama města a z cenných pohledů na panorama města my do panoramatu nevstupujeme. Chtěli bychom začít stavět, až obdržíme veškerá potřebná povolení.“
Aby mohla Šantovka Tower stát, musí získat razítka v úřednickém kolečku zvaném územní řízení. Napoprvé neprošla přes námitku Národního památkového ústavu. Investor se odradit nenechal a rozjíždí celou mašinerii znovu. Postoj státních památkářů k dvaadvacetipatrové budově se nemění.
Nejde jen o mrakodrap. Galerie Šantovka svou prodejní plochou rovnající se téměř 50 tisícům metrů čtverečních, představuje výraznou protiváhu centra Olomouce. Dá se tak logicky očekávat, že výrazně zasáhne do maloobchodní struktury města.
Jak ukázal průzkum Zdeňka Szczyrby, odborníka na socioekonomickou geografii, v centru Olomouce je teď zhruba na 400 maloobchodních prodejen. Nová galerie může razantně změnit sortiment obchodů, které v centru Olomouce zůstávají.
Z center měst mizí i veřejné služby. Příkladem je jedna z nejstarších poboček v blízkosti středu Olomouce, kterou chce Česká pošta přesunout právě do obchodní galerie Šantovka. Proč? Ušetří tak peníze. Lidé budou mít opět o důvod méně do historického centra chodit. Po protestech Olomoučanů, ale i Univerzity Palackého a magistrátu nakonec Česká pošta přislíbila, že pobočku stěhovat nebude.
Co udělat proti vylidňování center měst? Podle Zdeňka Szczyrby si můžeme vzít vzor ze západní Evropy: „Ve Velké Británii, v Německu, ve Francii jsou dokumenty, které jasně říkají, jak si mají počínat města a regiony a vytvářet manuál pro to, jak hodnotit maloobchod, jaké priority má maloobchod mít a sledovat dopady v maloobchodu. Což tady a nejenom u nás, ale i v ostatních postkomunistických zemích, prostě není. Bohužel.“
Svou výtku Zdeněk Szczyrba směřoval nejen k parlamentním zákonodárcům. Hlídat, jak se mění město před očima, by si měli především komunální politici. Podle primátora Martina Majora nemůže být ale o vylidňování centra Olomouce řeč. Kaváren a restaurací přibývá, navíc galerie Šantovka je podle něj také v centru.
Příčinu problémů vidí i v tom, že Olomouc leží na kvalitní úrodné půdě: „Buďchceme žít ve skanzenu, anebo město bude procházet rozvojem. My máme obrovskou nevýhodu, že Olomouc je sevřena úrodnou půdou. Tlak na růst města do výšky je přirozený. Prostě nejsme nafukovací a rozvoj zde být nějaký musí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
