Je to překvapení, že se takového věku člověk vůbec dožije, říká s úsměvem stoletá Vlasta Skácelová

Kulatiny oslavila se svými blízkými letos v létě. Jestli je v životě na něco pyšná, pak na rodinu, která drží pohromadě. Má dvě děti, čtyři vnuky, osm pravnoučat a jedno prapravnouče. „Všichni se máme rádi, táhneme za jeden provaz. Dobře jsem je vychovala,“ říká hrdě.

Vlasta Skácelová za mladých let

„Žila jsem skromně, v dětství na vesnici, pořád na čerstvém vzduchu, byla jsem pracovitá, nenáročná, měla jsem hodně pohybu,“ zamýšlí se Vlasta Skácelová nad tím, že je stále v dobré kondici.

Narodila se v srpnu roku 1922 v Ospělově do rodiny řídícího učitele. Měla dva sourozence, nikdo z nich ale nešel v jeho stopách. Vlasta Skácelová si učitele vzala. „Manžel učil na různých školách, překládali ho, protože za minulého režimu vadila jeho víra v Boha,“ vzpomíná. Stejně důležitá je i pro ni. „Člověk má před sebou nějaký ideál, to se mi líbí.“

„Žila jsem skromně, v dětství na vesnici, pořád na čerstvém vzduchu.“
Vlasta Skácelová

Zažila všechny československé a české prezidenty. „Pamatuju si, že Masaryk byl v Konici na oslavách. A do Prostějova, kde jsem studovala, taky přijel.“ K lednovým volbám se nechystá.

V jejích letech je prý dobré žít současností. Nevzpomínat, ani neplánovat. „Dneska jsem tady a žiju,“ uzavírá povídání vitální seniorka, která bydlí v Domově pro seniory Pohoda v Olomouci - Chválkovicích.

Všechny hosty a rozhovory z pořadu Větrník najdete i na webu Českého rozhlasu Olomouc nebo v podcastových aplikacích Můj Rozhlas, Spotify, Google Podcast nebo Apple iTunes.

Spustit audio