Jeskyně Na Špičáku je labyrintem chodeb a puklin, kterým voda vetkla tvar srdce

Vznikla usazováním vápence na dně devonského moře před 350 – 380 miliony let. Před 150 tisíci lety ji zaplavila voda z tajícího skandinávského ledovce, která vymodelovala dnešní typický srdcovitý tvar chodeb a puklin.

Ukrývá stovky metrů mramorových chodeb, ale i nápisy a kresby lidí, kteří se tu v minulosti skrývali. Podle historiků jich zde důkladný průzkum odhalil asi čtyři tisíce.

„Výjev, který znázorňuje adoraci kříže, zde byl namalován v době renesance, ve druhé polovině 16., století. Před pěti lety byl odborně zrestaurován. K tomu, aby i ty objekty, které jsou blízko, byly dobře viditelné, byly zvýrazněny ještě znaky slunce a půlměsíce, které jsou prakticky ty nejstarší epigrafické objekty v jeskyni. To jsou právě ty objekty, které zmiňuje prospektorská příručka z 15. století, která říká, že najdeš v podzemí slunce a měsíc, čímž je myšleno zlato a stříbro,“ vysvětluje správkyně jeskyní Evelyna Vozábalová na místě zvané Kalvárie.

Zlato a stříbro ovšem v jeskyni nikdy objeveno nebylo. Narazíte zde ale na takzvaný nickamínek. Je to bílá, křehká hmota, která připomíná růžičky květáku. Jedná se o plastickou formu sintru, která má sněhově bílou až smetanovou barvu a stále roste.

Projděte se s námi v pořadu Přímo z místa podzemním labyrintem chodeb a puklin, kterým voda vetkla tvar srdce.