Jestřebí patřilo od 13. století k biskupským majetkům

Vrcholek nad Jestřebím odkud je za krásného počasí vidět od Orlických hor až po Olomouc
Vrcholek nad Jestřebím odkud je za krásného počasí vidět od Orlických hor až po Olomouc
0:00
/
0:00

Jestřebí leží uprostřed vyvýšeniny vypínající se nad městem Zábřehem nazývané Mírovská vrchovina. Střední nadmořská výška obce je 365 m n. m., ale kdo někdy v Jestřebí byl v zimě potvrdí, že tady už jste jistojistě v horách. Umí tady pěkně fičet a cesta do Jestřebí za větru a sněžení je mnohdy docela adrenalinový zážitek.

Další, co člověka přesvědčí, že Jestřebí je vesnicí v horách, jsou bezesporu výhledy. Už při cestě od Zábřeha se poutníku otevře nádherné panorama kotliny řeky Moravy, celkový pohled na město Zábřeh. Za Moravou uzavře výhled masív Bílého kamene s Vitošovským lomem a o kousek dál je pak ke zhlédnutí celé panorama Jeseníků. Projedeme-li obcí a vystoupáme na náhorní plošinu směrem k Pobučí, jsou odsud výhledy obohacené ještě o masív Hrubého lesa, a také jižního výběžku Orlických hor. Postavit zde rozhlednu, byla by to zejména pro cykloturisty a v zimě běžkaře, docela vyhledávaná atrakce. Otevřely by se totiž ještě rozhledy k Mohelnici a dále k Olomouci a to by rozhodně za úvahu stálo.

Kaple v Jestřebíčku

Nepočítáme-li nedalekou osadu Pobučí, která byla samostatnou vesnicí a dnes přináleží s Jestřebím do stejného správního celku, tvoří vlastní obec dvě historické osady. Tou starší je samotné Jestřebí. První zmínka o něm pochází z roku 1273, kdy bylo podřízeno mohelnickému rychtáři. V té době byla totiž ves manstvím olomouckého biskupa a jako léno byla přidělováno mnohým manům, z nichž někteří se po Jestřebí a místním dvoru dokonce psávali. Snad nejznámějším takovým vladykou je biskupský man Vavřínek z Jestřebí, který mimo obce spravoval i mlýn u Lupěného. Jestřebí se rozkládalo v údolí Jestřebského potoka v ose dnešní silnice ze Zvole do Lupěného. Další zprávy o Jestřebí máme z let po husitských bouřích, kdy byl v Kroměříži souzen jestřebský man Jan za účast na povstání.

Kaple Panny Marie v Jestřebí

Druhou obcí tvořící dnes s Jestřebím jeden celek je Jestřebíčko, které jako samostatná vesnice vzniklo mnohem později, až kolem roku 1582, ze kterého roku je první písemná zpráva o této osadě. Původně se jednalo o ryze českou vesnicí, až později byla právě tato osada, na rozdíl od samotného Jestřebí, z části poněmčena.

Třicetiletá válka přinesla obci mnohé útrapy. Část obyvatel odešlo, nebo je zahubily nemoci a hlad. To neplatí o Jestřebíčku, kde ve druhé polovině 17. století není uveden ani jeden pustý dům. V sedmnáctém století jsou v Jestřebí v dobových písemnostech uváděny dva rybníky. Patrně se jednalo o menší nádrže.

Zhruba o sto let později je již v obci zmiňována škola. V roce 1855 se objevuje v Jestřebíčku německá obecná škola a v roce 1920 ji doplňuje, tak trochu na truc i česká školička.

Jestřebí bylo téměř výhradně zemědělskou oblastí. V 19. století byla sice v lese mezi Jsetřebím a Skaličkou těžena železná ruda ale zásoby byly brzy vyčerpány. Průmysl v obci ve větší míře nenajdeme ani dnes.

Výhled z Jestřebí do Šumperské kotliny a na Jeseníky

K významným památkám Jestřebí patří kaple na návsi zasvěcená Panně Marii Královně a několik drobných sakrálních památek v obci i v okolí. Také lesy zde jsou vyhlášené. Zejména v pozdním létě a na podzim je nejbližší okolí Jestřebí doslova obleženo houbaři ze všech koutů republiky.

Osada Jestřebíčko z Kalvárie

Na východ od obce v lese zvaném Hývý, právě tam kde se kdysi těžila železná ruda, je zde také jedna z neobvyklých lokalit Zábřežska.Jedna z posledních malých bažin, která odolala intenzivnímu vysušování na přelomu 19. a 20. století. Zachovala se o ní také pověst, že se v ní jednou utopil svatební vůz i s novomanželi na korbě. A ještě jedna záhada – Jestřebí, stejně jako nedaleký Rájec připomínají svými názvy město na jižní Moravě. Zda je správná domněnka, že obě obce založili právě kolonisté z jižní Moravy, se však doposud nepodařilo nikomu prokázat.