Jestřebí patřilo od 13. století k biskupským majetkům

14. červen 2019

Jestřebí leží uprostřed vyvýšeniny vypínající se nad městem Zábřehem nazývané Mírovská vrchovina. Střední nadmořská výška obce je 365 m n. m., ale kdo někdy v Jestřebí byl v zimě potvrdí, že tady už jste jistojistě v horách. Umí tady pěkně fičet a cesta do Jestřebí za větru a sněžení je mnohdy docela adrenalinový zážitek.

Další, co člověka přesvědčí, že Jestřebí je vesnicí v horách, jsou bezesporu výhledy. Už při cestě od Zábřeha se poutníku otevře nádherné panorama kotliny řeky Moravy, celkový pohled na město Zábřeh. Za Moravou uzavře výhled masív Bílého kamene s Vitošovským lomem a o kousek dál je pak ke zhlédnutí celé panorama Jeseníků. Projedeme-li obcí a vystoupáme na náhorní plošinu směrem k Pobučí, jsou odsud výhledy obohacené ještě o masív Hrubého lesa, a také jižního výběžku Orlických hor. Postavit zde rozhlednu, byla by to zejména pro cykloturisty a v zimě běžkaře, docela vyhledávaná atrakce. Otevřely by se totiž ještě rozhledy k Mohelnici a dále k Olomouci a to by rozhodně za úvahu stálo.

Kaple v Jestřebíčku

Nepočítáme-li nedalekou osadu Pobučí, která byla samostatnou vesnicí a dnes přináleží s Jestřebím do stejného správního celku, tvoří vlastní obec dvě historické osady. Tou starší je samotné Jestřebí. První zmínka o něm pochází z roku 1273, kdy bylo podřízeno mohelnickému rychtáři. V té době byla totiž ves manstvím olomouckého biskupa a jako léno byla přidělováno mnohým manům, z nichž někteří se po Jestřebí a místním dvoru dokonce psávali. Snad nejznámějším takovým vladykou je biskupský man Vavřínek z Jestřebí, který mimo obce spravoval i mlýn u Lupěného. Jestřebí se rozkládalo v údolí Jestřebského potoka v ose dnešní silnice ze Zvole do Lupěného. Další zprávy o Jestřebí máme z let po husitských bouřích, kdy byl v Kroměříži souzen jestřebský man Jan za účast na povstání.

Kaple Panny Marie v Jestřebí

Druhou obcí tvořící dnes s Jestřebím jeden celek je Jestřebíčko, které jako samostatná vesnice vzniklo mnohem později, až kolem roku 1582, ze kterého roku je první písemná zpráva o této osadě. Původně se jednalo o ryze českou vesnicí, až později byla právě tato osada, na rozdíl od samotného Jestřebí, z části poněmčena.

Třicetiletá válka přinesla obci mnohé útrapy. Část obyvatel odešlo, nebo je zahubily nemoci a hlad. To neplatí o Jestřebíčku, kde ve druhé polovině 17. století není uveden ani jeden pustý dům. V sedmnáctém století jsou v Jestřebí v dobových písemnostech uváděny dva rybníky. Patrně se jednalo o menší nádrže.

Zhruba o sto let později je již v obci zmiňována škola. V roce 1855 se objevuje v Jestřebíčku německá obecná škola a v roce 1920 ji doplňuje, tak trochu na truc i česká školička.

Jestřebí bylo téměř výhradně zemědělskou oblastí. V 19. století byla sice v lese mezi Jsetřebím a Skaličkou těžena železná ruda ale zásoby byly brzy vyčerpány. Průmysl v obci ve větší míře nenajdeme ani dnes.

Výhled z Jestřebí do Šumperské kotliny a na Jeseníky

K významným památkám Jestřebí patří kaple na návsi zasvěcená Panně Marii Královně a několik drobných sakrálních památek v obci i v okolí. Také lesy zde jsou vyhlášené. Zejména v pozdním létě a na podzim je nejbližší okolí Jestřebí doslova obleženo houbaři ze všech koutů republiky.

Osada Jestřebíčko z Kalvárie

Na východ od obce v lese zvaném Hývý, právě tam kde se kdysi těžila železná ruda, je zde také jedna z neobvyklých lokalit Zábřežska.Jedna z posledních malých bažin, která odolala intenzivnímu vysušování na přelomu 19. a 20. století. Zachovala se o ní také pověst, že se v ní jednou utopil svatební vůz i s novomanželi na korbě. A ještě jedna záhada – Jestřebí, stejně jako nedaleký Rájec připomínají svými názvy město na jižní Moravě. Zda je správná domněnka, že obě obce založili právě kolonisté z jižní Moravy, se však doposud nepodařilo nikomu prokázat.

autor: kbz
Spustit audio