Jihočeský zámeček Kratochvíle byl rekreačním místem šlechty. Oblíbenou zábavou byly hony v oboře
Zámeček Kratochvíle nedaleko jihočeských Netolic vybudovali Rožmberkové. Po nich přešel do rukou Eggenberků a ještě později Schwarzenberků, aby se nakonec dostal do vlastnictví státu. Za všech majitelů přitom došlo jen k drobným stavebním úpravám, a tak se Kratochvíle do dnešních dnů zachovala v téměř stejné podobě, v jaké byla v 16. století postavena.
„Jakub Krčín z Jelčan tady měl tvrz, která se jmenovala Nový Leptač. A tohle místo velice diplomaticky vyměnil s Vilémem z Rožmberka za panství Sedlčany,“ popisuje kastelán Petr Šmíd dějinné zákulisí, které provázelo vznik letohrádku Kratochvíle.
Krčín totiž tušil, že tu potenciálně hrozí majetkové spory s církví a že by kvůli nim mohl o tohle místo přijít. A tak vyjednal, že tvrz, kterou předtím dostal darem právě od Viléma z Rožmberka, převzal šlechtic zpět. „Ten to tu miloval, takže dvůr přejmenoval na Kratochvíli a dal přestavět na renesanční zámek ve stylu italské vily pod vedením stavitele Baltazara Maggiho z Arogna,“ dodává kastelán. V malebné krajině se tak objevila stavba, která pak sloužila jako jakási prázdninová chalupa Rožmberků.
Kratochvíle byla přitom centrem velké obory, která měla po obvodu 22 kilometrů. A do té panstvo chodilo lovit. Proto je příběh Kratochvíle především příběhem loveckého zámečku, na kterém se šlechtici po ulovení nějaké té zvěře stávali hrdiny.
Místo si Rožmberkové samovolně přivlastnili
Úplně původně využili Rožmberkové zmatků po husitských válkách a panství, na kterém stojí Kratochvíle, si přivlastnili na úkor bývalých majitelů, cisterciáků z kláštera ve Zlaté Koruně nedaleko Českého Krumlova. Pod rožmberskou správou nakonec zůstalo až do začátku 17. století, kdy ho Petr Vok z Rožmberka prodal císaři, aby umořil své dluhy. Kratochvíle pak změnila majitele ještě několikrát, ale nikdy na ní nedošlo k zásadním přestavbám.
Zámek Kratochvíle se tak do dnešních dnů dochoval v téměř nezměněné renesanční podobě. V současnosti, kdy je ve správě Národního památkového ústavu, v něm funguje expozice, která přibližuje život na zámečku právě za časů Rožmberků. Ke Kratochvíli se dá pohodlně dojet autem, popřípadě autobusem, nebo i dorazit po cyklostezce z blízkých Netolic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
