Jiří Sumín: Bosorka

Taková bosorka, čili čarodějnice, může napáchat mnoho zlého, ale jak se jí zbavit? A jak se před ní bránit?

Neslavně skončil příběh této vesnické čarodějnice.

Tajemný Přerovan Jiří Sumín

Pod jménem Jiří Sumín publikovala většinu svých knih česká spisovatelka přelomu 19. a 20. století Amálie Vrbová. Narodila se v roce 1863 v Uhřičicích u Kojetína do mlynářské rodiny. Do školy chodila v Lobodicích a v Tovačově a další vzdělání získala v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí, kde zažila tvrdou kasárenskou výchovu. Sama se navíc věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Matka se ale po rozpadu manželství s dětmi odstěhovala do Přerova, do domu v ulici Za mlýnem č. 13. Právě tam žila později neprovdaná Amálie Vrbová se svobodnou sestrou a několik let před její smrtí se přistěhoval i bratr. A tady napsala celé své literární dílo.

Začala psát poezii pod pseudonymem Serafína Svitavská, ale články do Národních listů už podepisovala jako Jiří Sumín, což bylo jméno z románu Podivíni polského národního buditele Józefa Ignace Kraszewského. Do světa románů vstoupila jako zralá spisovatelka v roce 1895.

Amálie Vrbová se snažila o realistickou prózu, která měla občas feministické rysy, ale v některých povídkách pracuje s emocí hrůzy, fantastikou a motivy lidové pověrčivosti, proto je chápána jako předchůdkyně české sci-fi literatury. Amálie Vrbová zemřela na mrtvici v 73 letech a je pohřbena na přerovském hřbitově. Přerov na svou spisovatelku nezapomněl, v aleji parku Michalov v Přerově stojí její busta a procházet se také můžeme Sumínovou ulicí.

Z tvorby neprávem pozapomenuté spisovatelky vybíráme dva texty ze sbírky Povídky skoro neuvěřitelné, které v roce 1937 vydalo Moravské kolo spisovatelů. Autorka se vydání už nedožila, zemřela v listopadu roku 1936.