Jiří Sumín: Karnyfel
Víte, kdo je to Karnyfel? Pokud luštíte křížovky, pak nejspíš ano. Karnyfel je čert.
I když v povídce hanácké autorky Amálie Vrbové, která publikovala pod pseudonymem Jiří Sumín, je to spíš Ďábel. A to se zpočátku zdálo, že jde jen o zbloudilého pocestného.
Karnyfel je atmosférickým příběhem o zjevení ďábla na malé rodinné oslavě. Místy pitoreskní atmosféra s humornými okamžiky plynule přecházející do temných tónů.
Tajemný Přerovan Jiří Sumín
Pod jménem Jiří Sumín publikovala většinu svých knih česká spisovatelka přelomu 19. a 20. století Amálie Vrbová. Narodila se v roce 1863 v Uhřičicích u Kojetína do mlynářské rodiny. Do školy chodila v Lobodicích a v Tovačově a další vzdělání získala v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí, kde zažila tvrdou kasárenskou výchovu. Sama se navíc věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Matka se ale po rozpadu manželství s dětmi odstěhovala do Přerova, do domu v ulici Za mlýnem č. 13. Právě tam žila později neprovdaná Amálie Vrbová se svobodnou sestrou a několik let před její smrtí se přistěhoval i bratr. A tady napsala celé své literární dílo.
Začala psát poezii pod pseudonymem Serafína Svitavská, ale články do Národních listů už podepisovala jako Jiří Sumín, což bylo jméno z románu Podivíni polského národního buditele Józefa Ignace Kraszewského. Do světa románů vstoupila jako zralá spisovatelka v roce 1895.
Amálie Vrbová se snažila o realistickou prózu, která měla občas feministické rysy, ale v některých povídkách pracuje s emocí hrůzy, fantastikou a motivy lidové pověrčivosti, proto je chápána jako předchůdkyně české sci-fi literatury. Amálie Vrbová zemřela na mrtvici v 73 letech a je pohřbena na přerovském hřbitově. Přerov na svou spisovatelku nezapomněl, v aleji parku Michalov v Přerově stojí její busta a procházet se také můžeme Sumínovou ulicí.
Z tvorby neprávem pozapomenuté spisovatelky vybíráme dva texty ze sbírky Povídky skoro neuvěřitelné, které v roce 1937 vydalo Moravské kolo spisovatelů. Autorka se vydání už nedožila, zemřela v listopadu roku 1936.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka