Jitka Vrbová v Tandemu

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den, milí posluchači, z Tandemu vás zdraví Jan Rosák. Dnes vám představím velmi zajímavou osobnost, která nesmazatelně vstoupila nejen do historie české hudby, ale také naprosto ojedinělým způsobem ovlivnila životy mnoha dětí jako pedagog. O téhle dámě mi jedna moje známá vyprávěla, že když šla po rozeřvané chodbě školy o velké přestávce, tak všichni kolem ní tichli a brzdili svůj běžný přestávkový úprk. A když vešla do třídy, i ti největší gauneři se vzorně postavili do pozoru v lavicích. Přesto se jí nikdo nikdy nebál, jenom všichni si přáli, aby je uznávala. No, tak to je tedy uznání pedagoga. Já jsem rád, že mohu v Tandemu přivítat zpěvačku a, jak jste slyšeli, také učitelku Jitku Vrbovou. Dobrý den.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Na rozjezd poprosím do režie o jednu písničku a myslím si, že ten název je velice příznačný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak, pokud nás posloucháte ráno, tak si myslím, že byste určitě brali, kdyby váš den začínal opravdu tak, jak zazpívala Jitka Vrbová - krásně. Hezká písnička.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Já, když jsem právě sem šla, tak jsem si říkala, to je přesně, protože od rána jsem se nemohla dočkat, až sem přijdu, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To mám radost. Já taky ne. Ale začneme ještě mnohem dřív, než tahle ta písnička spatřila světlo světa, a to ve vašem dětství. Takže, ještě dřív, než jste vy začala ty děti učit, tak jste vy začala chodit do školy někde. Kdepak jste se narodila?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Já jsem se narodila v Praze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste Pražanda.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Jsem Pražanda, křtěná, to je taková floskule, křtěná Vltavou. A co se týče, jak jste říkal toho, že jsem chodila do školy. No, já jsem do školy nechodila, já jsem byla učena vleže, protože už od dětství jsem ležela v takovém sanatoriu 9 let, čili akorát tak vyšlo. A přesto jsem jaksi školu vstřebávala, že jo, to je jasné.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste byla postižená nemocí, takovou velice nepříjemnou nemocí kostí, že jo.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Handicapovaná, ano. Tuberkulóze kyčle. Ono tehdy nebyly žádné léky, takže se to léčilo klidem, z čehož vyplývalo, že to bylo neskutečně dlouhé. 9 let si představte, že jo. Žádná legrace.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je samozřejmě votrava, no, ale určitě jste si to nějak zpříjemňovala.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
No, samozřejmě, samozřejmě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A co? Už zpěvem tehdy?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano, velice. Já už jsem zpívala prej, když jsem byla mrně. Červenou sukýnku v tramvaji, prej naprosto přesně, říkali mi moji příbuzní. No a potom v té léčebně pochopitelně jsem zpívala pořád. Co taky jiného tam dělat kromě četby, pletení a kecání s kamarádkama. No a jako doprovodný nástroj jsem měla jednak foukací harmoniku, to jsem si přála, aby mi věnovali rodiče, no a potom taková ta prkýnka, jak se na ně dávalo jídlo. Takže, se prostě tam bubnovalo. Já bych to tady předvedla, ale to by vám vadilo ve zvuku. Čili, jakoby rytmická skupina Prkno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jo a vy jste přímo na to? Tak zkuste zaťukat aspoň tady.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
No a teď prostě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezký. A do toho foukačka?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Do toho foukačka, občas jsme zpívali a tak.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že u vás ta muzikálnost byla daná asi původem, protože maminka, jestli se nepletu, byla zpěvačka.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Hlavně byla multiinstrumentalistka, výborná zpěvačka a babička byla obrovská altistka.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Děda byl vojenskej muzikant.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Děda vojenskej muzikant.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tatínek houslista, zpěvák. No, tak to bylo jasné, že u vás se asi zpívalo pořád, že jo.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano. A celá rodina prakticky, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a takové ty touhy dětské, samozřejmě že asi jste chtěla zpívat, to je jasné, ale většinou si člověk nepředstavuje, pokud jaksi není moc naivní, že by se tím hned od začátku živil. Tak vy jste to vzala přes, jestli se nepletu, studium novinařiny?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ne, filozofie. Já jsem chtěla odmalička být novinářkou. Já jsem nechtěla bejt zpěvačkou. Zpívala jsem moc ráda, ale chtěla jsem bejt redaktorkou, reportérkou. Já jsem psala různě do dětských časopisů takový ty příspěvky. No, ale pak jsem si uvědomila, když jsem se konečně dostala z toho sanatoria, že práce redaktora, reportéra je velmi fyzicky náročná, že bych musela furt někde lítat, to bych byla nemohla. No, tak jsem šla studovat na filozofii češtinu a ruštinu s tím, že půjdu učit. A to se mi taky splnilo. A zpěvačkou profesionální, pane Rosáku, já jsem nechtěla nikdy bejt profesionální zpěvačkou, protože, já nevím, jestli už tehdy mě napadlo, že to není žádná legrace a že přece jen jsem jistým způsobem tím handicapem, jaksi by mi to možná bránilo. Tak jsem se odhodlala, že půjdu učit, i když i před tím nástupem do vyučovacího procesu jsem měla velký strach. Ale všecko dopadlo dobře a mohla jsem zpívat. Ale ještě, co vám můžu říct, že navíc ještě moje matka, ač byla sama obrovská muzikantka, tak mi to tvrdě zakazovala.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jako zpívání?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Jako zpívání. "Nebudeš zpívat, nebudeš krákorat, napřed budeš mít pořádný povolání."

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak u vás paní učitelka. Tak o té učitelské kariéře si samozřejmě dneska taky popovídáme.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Říkal jsem, že si s Jitkou Vrbovou, mým dnešním hostem, popovídáme taky o její pedagogické kariéře. Já bych toho chtěl využít i v tom smyslu, paní Vrbová, že dneska jsou takové spíš opačné zkušenosti kantorů, než jste měla vy. Vás, jestli se nepletu, obdivovaly děti, respektovaly a milují vás do dneška. Moc hezky o vás mluví třeba Bára Tachecí. Víte a dneska máme spíš zkušenost opačnou, že jsou na denním pořádku zprávy o tom, jak děti šikanují své kantory, znepříjemňují jim život, jak můžou. Čím si myslíte, že si pedagog získá takovou přirozenou autoritu, jako jste si získala vy?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Já si myslím, že v prvé řadě láskou. Ty děti za prvé musejí vědět od prvního okamžiku, jaké jsou pozice. Když vstoupíte do třídy, tak rozhodně nechť to není tak, jako často vidíme třeba v amerických filmech. Já jsem vždycky úplně šokovaná, jak tam dívka nebo i mladý muž nebo starší muž přistoupí k tabuli, otočí se zády ke třídě a začne psát na tabuli svoje jméno a oni za ním tam prostě lítají a řvou a pomalu mu tykají. A když potom propásl tuhle tu první chvíli, tak se snaží nějakým způsobem je dostat na svou stranu, ale já mám někdy pocit, že za každou cenu. Děti totiž jsou neskutečný tabuli rasi, což si budem povídat, my to víme. A jestliže se před ně postavíte, je to pravda, že těžko se to dá možná naučit, já nevím, ale prostě musíte, já to říkám, jako byste to musel vy, třeba půjdete taky učit. Musíte jako jim dát najevo, ale ne jako já jsem tady a vy budete takovýhle malinký, ne. Dát citlivě najevo, kde je čí pozice, jsme obrovský kamarádi, bezvadný, ale víme, kam až můžeme, i já i vy. A v první řadě, jak jsem řekla, ta láska, no. Prostě děti to strašně vycejtějí, jestli je máte rád, ale upřímně, nejenom že se jako miláčkové a tohle to, ne. V tom každodenním styku, trpělivostí. Já o sobě neříkám, že bych byla nějaký mistr, to vůbec ne, mně vůbec nenapadlo, že se tím budu prakticky, aniž bych měla nějaké problémy, živit celý život. To jsem měla docela strach, že toho budu muset nechat. Ale, pane Rosáku, právě vám chci říct, že tyhle ty dnešní extempore, která vídám a nad nimiž mě bolí srdce, hodnotím dvěma způsoby. Za prvé si myslím, že hodně viny na tom mají ti pedagogové, že přece jen před těmi dětmi se neukazujou jako osobnosti a potom druhá věc, to vím, že dneska není v podstatě, nejsou, řekla bych, skoro nejsou žádné páky ze strany učitelů, kterými by mohli nějakým způsobem ty opravdu neskutečný zlobily postihnout.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Měla jste vy nějaké takové, jak se říká fígle, nějakými triky, kterými jste je dostávala?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Já si teda nevzpomínám, že bych měla triky. Já jsem se chovala normálně, jako se chovám běžně. To znamená, když se mi něco líbilo, tak jsem to pochválila, když se mi něco nelíbilo, řekla jsem, není to přesně tak. Spíš jsem ale preferovala, to vím, tu pochvalu, protože takový ty psaní do žákovských, ty poznámky, to mi vždycky připadalo hrozně trapné. Tak spíš to jako vyřídit s nima a vono to šlo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já myslím, že tak jednoduché to úplně není, ale myslím, že za tím bude jedna důležitá věc, kterou vy jste mohla uplatnit, a to byl nepochybně talent. Ten prostě nemá samozřejmě dán každý.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Jitkou Vrbovou se dostáváme ke zpívání. Ale přece jenom ještě možná zůstanu chviličku u toho vaše učení, protože zrovna už vzpomínaná Bára Tachecí zmiňovala takovou zajímavou věc, jak vy jste šla na děti při výuce zpěvu, že jste zásadně nezkoušela jednotlivce, ale vždycky že se zpívalo ve skupině a vy jste chodila kolem nich a poslouchala. To je možná jeden z těch triků, o kterých jsem mluvil, a pak jste je známkovala podle toho, protože v té skupině se asi.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Neskutečně se uvolnili.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Není tak ve stresu, jako když má zpívat sólo.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Mně by v životě nenapadlo, abych někoho zkoušela samotného, ledaže to byl nějakej opravdu zpěvák, zpěvačka, který po tom toužili. Ale jinak ne. Vidíte to, no.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a teď se dostáváme tedy k vaší kariéře pěvecké. Vy jste, jestli se nepletu, ten rozjezd měla takový ten klasický, jako měl třeba, já nevím, Karel Gott a zpěváci téhle té éry, to znamená kavárny, kavárny Vltava, Alfa, je to tak, Valdek, co?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Valdek, ano. No, protože, jak jsem vám teda řekla,tak na fakultě jsem zpívat nesměla, to bylo všechno tajné. Chodila jsem se jakoby učit a při tom jsem založila takovou kapelu a zpívali jsme různě, ale to nikdo nesměl vědět. Ale jakmile jsem udělala státnice, takže jsem zašla si na zkoušky kvalifikační. Nevím, vy jste hodně mladej, tak vy to asi nepamatujete.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, pamatuju, jéje.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Kvalifikační zkoušky jsem absolvovala tedy, no a okamžitě mě tam někdo, pan kapelník Michal mě tam vyhrábl a začala ta anabáze.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo první lano, jo?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
To bylo první lano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A kde jste začala zpívat?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
V kavárně Alfa.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To bylo na Václaváku, že jo. A tam už na vás chodili i ostatní kapelníci.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
A tak různě si mě jako střídali. Mně se totiž to kavárenský zpívání, vám musím říct, líbilo, protože jsem se tam strašně moc věcí naučila. Kázni, takový flexibilitě, bych řekla. No a taky jsem poznala spoustu bezvadných lidí, chlapů i ženských.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A takový to pěvecký zrání potom, to pokračovalo dál. Já mám teď už na mysli zpívání třeba, dejme tomu, i se skupinou Sépie, jestli se nepletu, viďte. Přišly taky festivaly a nahrávky. Která byla vaše první nahrávka?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
První moje nahrávka byla se skupinou Fortuna, v níž působil Ivo Plicka a dělali jsme tam spolu s Petrou Černockou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ivo Plicka. Ten textař?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano. A on tam zpíval taky. No a s Petrou jsme dohromady zněly, pane Rosáku, dohromady prý jako Hana Ulrichová, to nám říkali.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
S Petrou Černockou jako Hana Ulrichová dohromady, jo?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
My, když jsme zpívali já a ona, tak nám říkali lidi, vy zníte jako Hanka Ulrichová. To je zajímavý. Kdyžtak si poslechněte Fortunu, ale tu vám nenutím. Ale takže to byly moje první nahrávky, byly s Fortunou. Ale to bylo v roce 67, 68, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, ale pak si vás jaksi začali všímat i kritici, že jo. To znamená, už na festivalu jste taky někde byla.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
To začalo právě Portou, že jo. Já jsem měla dítě, takže potom jsem začala zpívat znova a začala jsem zpívat country a to byly Porty a jiné festivaly a tam už se to trošku rozjelo. No, ale potom přišel jazz, že teda, v Malostranské besedě si mě zase všimly jazzový kapely a už to jelo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Počkejte, který jazzový kapely?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
No, Pražskej dixieland a Jazz Fiddlers a tyhle ty.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A se Standou Chmelíkem ta spolupráce přišla později?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
To ještě nebylo, to začalo pozdějc, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Aha, dobře, tak k tomu se taky dostaneme.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Možností vybrat si někoho z klasiky českého humoru někdy své hosty trošičku zaskočím. Řeknou, jé, no tak samozřejmě já jich mám tolik rád. Jejda, koho bych si teď vybral. Jitku Vrbovou jsem nezaskočil, ta řekla okamžitě jméno Jiří Wimmer. Jak to, že takhle jste okamžitě byla přesvědčená, že ho chcete slyšet? 

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Podle mě to je pan komik. Já jsem ho velice obdivovala. On mi nikdy nepřipadal frivolní a takovej prvoplánovej. Mně se vždycky líbilo, že v tý legraci měl neskutečně humorný a komický okamžiky, ale přitom to nepřekračovalo jistou mez. Třeba, jak dělal ty pohádky nebo tu maďarštinu nebo s panem Černochem, jak dělal, pařát a tady. A samozřejmě Ostrava mě jako češtinářku úplně okouzlila, tu budu poslouchat pořád. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jestli pořád, tak doufám, že to přivítáte i teď.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Budete zlatej, děkuju.

/ Ukázka /

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a to už jsme u trošičku jiné kariéry nebo fáze kariéry Jitky Vrbové. Tuhle tu písničku Starrs of Alabama zpívala se zpěvákem, kterého bych mohl dát jako hádanku. Nevím, nevím, jestli by i někdo jiný než znalci poznali, že to byl Bažík Pavelka.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Josef Bažík Pavelka, vynikající trombonista a zpěvák.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Skvělý trombonista. S Bažíkem Pavelkou jsem hrál taky hokej, si představte. My jsme hráli v takovém týmu snů a byla s ním vždycky velká legrace.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano, von je Moravák a to nemá chybu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ale že takhle výborně zpívá.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
No, von zpívá skvěle Bažík. 

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy jste spolu nazpívali nějaké CD nebo?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ne, ne, bohužel jenom pár písniček. To je můj doživotní sen, ale to už se mi jistě nesplní. A von by taky rád, ale víte, jak to dneska chodí, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A to byla která fáze vaší činnosti, to bylo s kterou kapelou?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
To bylo s Metropolitanem Jazz Bandem Praha. S tím zpívám do dneška. A to právě se všecko víže k panu Standovi Chmelíkovi, že jo, který prakticky tuhle tu oblast mně otevřel a tam mě jakoby uvedl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Čili, to je vaše současnost.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
V podstatě současnost.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jak často vystupujete s Metropolitanem?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Dost často. S Metropolitanem méně, protože jazz nemá moc odbytiště, ale jinak zpívám velice často právě s tou country a trampskou písničkou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kde je nejčastěji možnost vás vidět?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Tak třeba v Salmovské literární kavárně, v Metropolitan Clubu, na Barče, dům Barikádníků, to je strašnej název. V Redutě.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Zajíždíte i ven?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano a jezdíme ven, ano. Teď jsme zrovna byli v Blansku, v létě to je samý festival.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je jasné, no ale co to jazzové zpívání? Je zájem o ně?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
No, právě to jsem chtěla. Jo, ještě jsem chtěla uvést Jazz Duk, což je poměrně nově otevřený klub v Praze, kde je to taky výborný. Ale musím vám říct, že jazzový muzikanti moc hraní, to, co říká, kšefty nejsou. No, protože jazzová hudba vždycky byla výjimečná, to není hudba skutečně populární. To byla populární hudba v 50. letech, kdy byl swing v podstatě populární hudbou. Dneska ne. Ale zase když už, tak to je něco, jo, když se tam potom sejdeme s bezvadným publikem.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Víte, já vždycky zavzpomínám na to, jak jsem v New Yorku se svým kamarádem Američanem tak jako prolejzal ty různý bary a vždycky mě úplně nadchlo, když tam hrála živá kapela a že jich tam je a právě hrajou jazz.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
A každej by tady byl jednička.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě. A ty zpěvačky a zpěváci, který tam zpívají, by tady sbírali slavíky, že jo. A jich jsou tam tisíce. Ale právě ta atmosféra je tak úžasná. Že to u nás není v každý druhý kavárně. Že to je škoda?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Víte co, na mnoha místech, pokud já vím, se zavedlo, že tam bude živá hudba. Velice brzo to často skončí, neb nejsou peníze. Na tom to troskotá, že třeba, i když tam hraje samotnej pianista, tak to taky skončí.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Peníze, to je bohužel ten kategorickej imperativ. Peníze. 

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ptát se Jitky Vrbové na krušné chvilky, tak samozřejmě v první chvíli vytane na mysli její nemoc v dětství. Ale to už jsme tady jednak probrali, jednak je to za ní. Ale mám takový pocit, že kantor se opravdu může, myslím pedagog, se může dostat do chvilek, kterým se říká krušné a které by mu asi málokdo záviděl. Máte něco podobného?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Mám. Ale zase, pane Rosáku, nebude to s dětmi, bude to s kolegy, protože v té oné době dávné jsem zároveň zpívala a učila, že jo, to celý život prakticky tak. A pamatuju se, že jednou jsem byla zpívat někde na plese a představte si ale, já jsem byla v neschopnosti, protože jsem měla chřipku. Jako už dodělávala jsem chřipku a byla to sobota, takže už potom jsem v pondělí měla nastoupit. No, tam jsem to vodzpívala a přišel tam ke mně na tom plese jeden kluk, kterýho jsem učila. Říkal: "Paní učitelko, to jsem rád, že vás tady vidím." A teď tančil, všecko dobrý. No a v pondělí si mě zavolal ředitel na kobereček, ten kluk totiž nevěděl nic jinýho, než že přišel: pane učiteli nebo řediteli, já jsem viděl paní učitelku, jak zpívala. Nic zlýho tím nemyslel, on to prostě chtěl říct.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
On se chtěl pochlubit.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Pochlubit. A už to jelo. Závodní výbor ROH a nezaplatit nemocenskou a strhnout plat. To se tedy opravdu stalo. A měla jsem opravdu velikej průšvih. To si tedy vzpomínám do dneška.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vážně se za tohle to strhnul plat?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Ano. A dokonce v tom hrál roli jeden kolega, který neustále pronášel, kdoví co vona si tam vydělá za miliony a ještě bude tady takhle jako si zpívat za neschopnosti. Závist bohužel. Nebylo to tak často, ale objevila se.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Co ten kolega dneska dělá?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Kolega už je po smrti. Ale představte si, že ten byl na tom tak, že jednou přišel do sborovny samá modřina. A že spadl ze žebříku. A pak jsme se dozvěděli, že ho zmlátili deváťáci. Oni ho vysloveně nenáviděli. Tak to byl takovej ten přesně nenáviděnej učitel, který, už ke konci školního roku, už věděli, že se na to nepřijde do tý doby a von to teda se asi styděl říct, tak spadl ze žebříku.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No, jo, vidíte to. Člověk by řekl.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Boží mlýny.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Pánbůh peče voplatky.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byla jedna z nejslavnějších písniček mého dnešního hosta Jitky Vrbové Co nevidět se sejdeme. A zase je to tak hezky symptomatické, když se lidi loučí, tak si říkají podobné. My už se pomalu loučit budeme, ale ještě před tím bych se od vás rád, paní Vrbová, dozvěděl, co vás tedy v nejbližší době čeká. Jestlipak se ještě pořád věnujete kantořině nebo pedagogické činnosti a jestlipak náhodou neučíte někoho třeba zpívat?

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Tak jako v pracovním poměru už nejsem, to dávno ne, ale dávám soukromé hodiny, a to češtiny, ruštiny a zpěvu. Mám pár žáků, kteří ke mně chodí, tak to mě velice těší a baví. A představte si, že dokonce učím ruštinu průvodkyně, svoje bývalý žákyně, který provázejí po Praze turisty a potřebujou umět rusky, protože je tady spousta Rusů. Tak si představte. A to jsem dokonce učila jednoho člověka taky ruštinu, podnikatele, kterej má svoje klienty Rusy a neuměl ale ani azbuku, čili já jsem učila azbuku. To byla legrace.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To musí bejt hodně mladej podnikatel, protože my to ještě všichni pořád známe, že jo.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Taky byste mi tu něco napsal.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jejdanene. Možná i řekl.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Tak to je tohle to. Teď například v salmovské mám teďka ve čtvrtek. No a jinak, co mě čeká, to můžu říct - operace, dvě. Právě aby už se mi líp chodilo, takže mi držte palce.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Budeme samozřejmě držet palce jak v tom zdravíčku,tak samozřejmě ve zpívání, ať se všecko daří. To byla Jitka Vrbová dnes na Tandemu. A moc vám děkuju z vaše příjemné povídání i za zpívání.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Já vám moc děkuji, že jste mě sem pozval a mám tady z toho výborný pocit i z dam za sklem. Děkuji moc a zdravím všechny posluchače.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jsou naše milé dámy z našeho štábu, který vám děkuje jménem našich posluchačů za vaše příjemné povídání a za vaši návštěvu.

Jitka VRBOVÁ, zpěvačka, učitelka
--------------------
Na shledanou.