Jsem lovcem zážitků, říká cestovatel a fotograf Jaroslav Čikl
Na svých cestách se nejen kochá krásou exotických scenérií. Je také člověkem, který hledá souvislosti, a proto není divu, že často upozorňuje posluchače svých cestovatelských zážitků třeba na pronikající civilizaci, která přináší pokrok i zkázu. Bere totiž zvířatům přírodu a domorodým lidem tradice a původní hodnoty, se kterými byl jejich život šťastný.
Jaroslav Čikl navštívil spoustu oblastí doma i ve světě. Za svůj největší fotografický úlovek považuje focení orangutanů na Sumatře v divočině, tedy v jejich přirozeném prostředí, což není až tak obvyklý a dostupný zážitek.
Podařilo se mu fotit i zubry divoké v Bělověžském pralese. Jezdili do Běloruska tři roky, než se jim povedlo vystopovat první stádo.
Díky organizované myslivosti ještě v našich lesích potkáte zvěř
Jaroslav Čikl patří mezi členy Mysliveckého spolku Náměšť na Hané. A vnímá, že myslivci bývají často u široké veřejnosti na pranýři kvůli tomu, že střílejí zvěř. Na příkladu poznatků ze svých cest ale dokumentoval to, že organizovaná myslivost, která zahrnuje nejen hony, ale především celoroční starost o zvěř v daných honitbách, nestojí za úbytkem zvěře v našich lesích.
Za tím podle něj mnohem více stojí naši zemědělci, kteří rozorávají i poslední remízky na polích, ve kterých měli úkryt zajíci či bažanti, lesáci o zvěř v lesích také příliš nestojí, protože jim dělá škody na porostech.
Na svých cestách, například přes Balkán nebo po střední Americe, se Jaroslav Čikl o myslivost také zajímal, a zjistil, že nikde tam neexistuje organizovaný lov. Kdo má pušku, střílí. A tím pádem zvěř například v lesích na Balkáně téměř nepotkáte.
Poprvé v džungli nevidíte nic
Jaroslava Čikla fascinuje divoká džungle. První dojem z ní je, že vstoupíte do zeleného šera a nevidíte nic. Až si oči zvyknou, začnete teprve zjišťovat, jak živo tam je a že je džungle nejbohatší ekosystém. Neskutečný vodní svět se vám například otevře před očima, když navštívíte džungli v Amazonii.
To množství zvířat, stromové a liánové tunely a hlavně řeka Amazonka, která vám vyrazí dech. Fascinující je i život zdejších indiánů, kteří žijí v domcích na kůlech, muži loví ryby, ženy udržují políčka manioku a kukuřice, ale většinu času tráví společenským životem. Dělají si ze sebe legraci, povídají si, baví se a jsou v pohodě a šťastní.
Tygr ussurijský si vás buď vybere, nebo ne
Krásu přírody objevoval Jaroslav Čikl také na Dálném východě. Subtropická tajga totiž nabízí mimo jiné také možnost setkání se vzácným tygrem ussurijským. Ten dokonce po několik dnů sledoval stopy skupiny Jaroslava Čikla napříč tajgou. Tygra samotného ale nespatřili. Místní lidé říkají, že pokud tygr chce, abyste ho viděli, tak ho uvidíte a pokud nechce, tak ho neuvidíte. A hochy z Evropy zřejmě tygr vidět nechtěl.
Jaroslav Čikl ale s láskou vypráví také o přírodě u nás. Třeba o lesích v okolí Náměště na Hané, kde dokonce objevil vzácnou rostlinu. Jakou? Dozvíte se, když si poslechnete jeho povídání.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
