Jsem pokřtěný vodou z Bečvy, usmívá se špičkový chemik Pavel Hobza

25. červenec 2017
03013923.jpeg

Že patří mezi nejuznávanější a nejcitovanější vědce, že se takřka celý profesní život věnuje tématu nekovalentních interakcí a nepravé vodíkové vazby a že právě díky jeho objevům musely býti přepisovány chemické poučky – to se (a velmi správně) vždy zmiňuje při vyslovení jména Pavel Hobza.

A co profesor Hobza jakožto někdejší rodák z Přerova a krátce nato pak obyvatel Olomouce? Co Pavel Hobza, otec olomouckého filozofa Pavla Hobzy mladšího a dědeček nejen vnuka Pavlíka, dnes šikovného olomouckého druháka?

Ta Bečva umí své!

Ve světě vědy a výzkumu, ve světě teoretické vědy a takzvaného základního výzkumu jsou hlavním výstupem odborné publikace. Ty dobré a nejlepší pak odborníci z celého světa citují v dalších pracích. Coby nejcitovanější naši vědci bývají označováni experti spjatí také s Olomoucí – Jiří Bártek a Pavel Hobza.

Bečva z mostu do parku

„Zajímavé je, že já i Jiří máme vlastně velký osobní vztah k Přerovu! Jsme doslova pokřtěni vodou z řeky Bečvy,“ říká s nadsázkou profesor Hobza u našeho mikrofonu.

„Vliv na mě v dětství ale určitě mělo i prostředí lékáren,“ vzpomíná Pavel Hobza. „Můj táta Jaroslav Hobza dělal doktorát u profesora Šantavého a zakládal lékárnu Fakultní nemocnice Olomouc. Lékárny, ty tehdy voněly po bylinkách, a dokonce tam tenkrát k ředění a mísení užívali nikoli lihu, nýbrž vybraných voňavých francouzských koňaků!“

„Když člověk třeba na gymnáziu potká inspirativního učitele, odborníka, ale zároveň i charismatickou až strhující osobnost, asi pak není divu, když se v rámci čtyřicetihlavé třídy větší půlka studentů rozhodne studovat právě jeho obor. A to byl náš případ – na olomouckém Hejčíně nás právě takto pro chemii strhnul skvělý profesor Zajíc,“ vzdává mu ještě dnes svůj hold i světově uznávaný teoretický chemik Pavel Hobza.

Téma na celý život

„Náhody musejí hrát svoji roli. Stejně tak ovšem i pečlivá příprava, vytrvalost a určitá profesní drzost. Za mnoho úspěchů vděčím tomu, že jsem se dostal k osobnosti Rudolfa Zahradníka. Jako téma mé tehdejší kandidátské práce jsme stanovili nekovalentní interakce mezi molekulami. No a tématu se věnuju dodnes a mohl bych klidně vlastně ještě i celý další pracovní život,“ usmívá se Hobza.

Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů

„V chemii, fyzice a obzvláště v biovědách hrají nekovalentní interakce klíčovou roli. Podílejí se na vytváření struktury biomolekul (např. nukleových kyselin nebo bílkovin),“ uvádí základní poučení o své práci Pavel Hobza. A dále přibližuje: „V mojí vědecké skupině na Akademii věd například hledáme možnosti nových léčiv s pomocí velmi výkonných počítačů a velmi přesných, rychlých výpočtů a modelů.“

V Olomouci pak v rámci univerzity a v rámci uznávaného Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů také pracuje ve sféře nekovalentních interakcí.

„Oblasti, kterým se olomoucké RCPTM věnuje, mají neskutečný potenciál a hodně o nich ještě uslyšíme,“ uvažuje vědecká kapacita v našem vysílání.

Bez pláště, bez zkumavky. U počítače

Paradoxně se tak profesor Hobza, jeden z neuznávanějších našich chemiků, svým dlouhodobým angažmá v rámci teoretické, výpočetní chemie a v rámci základního výzkumu vlastně vymyká nejběžnější, laické představě chemika v bílém plášti v laboratoři a s řadou zkumavek.

„Odezva i poptávka od farmaceutických firem ovšem je a bude obrovská! Z potenciálně účinných tisíců látek – léků totiž dokážeme díky výpočetní chemii velmi rychle, přesně, levně, účinně a funkčně nabídnout cestu, kterou se ubírat v dalším bádání,“ vysvětluje.