Jsem ráda za to, že v naší početné rodině byla hudba ctěnou a milovanou součástí každodenního života, říká Rafaela Drgáčová

Rafaela Drgáčová
Rafaela Drgáčová

Říká Rafaela Drgáčová z Jeseníku, kde už dlouhých devětatřicet let působí na Základní umělecké škole. „Vedle výuky violoncella, komorní hry a hudební teorie mám na starosti i přípravu žáků na studium na odborných uměleckých a pedagogických školách,“ dodává kantorka.

„Pocházím z vysoce kulturně orientované rodiny. Tatínek byl významným slezským historikem. Znovuobjevitelem odkazu K.D. z Dittersdorfu a hudebně-kulturního významu piaristické koleje v Bílé Vodě. Maminka zase váženou a uznávanou učitelkou hudby. Právě ona mě od šesti let učila hře na klavír. Když mi bylo jedenáct, přivedla mě k violoncellu“, vzpomíná Rafaela Drgáčová. Už na konzervatoři měla jasno, chtěla hrát a učit.

Svůj sen si Rafaela Drgáčová splnila. Učit začala v Jeseníku, tehdy ještě na Lidové škole umění. „Tam jsem se ještě potkala i s maminkou. Staly se z nás kolegyně. Právě ona mi předávala cenné zkušenosti z pedagogické praxe“, dodává.

Dnes už Rafaela Drgáčová učí druhou generaci „jeseničáků“.  „Po celou dobu ve své práci nacházím radost a naplnění. Snažím se, aby to děti hlavně bavilo. Aby hodiny hudební nauky spojovaly různé činnosti, aby hudba plnila nejen vzdělávací, ale i sociální a výchovnou roli“.

Rafaelu Drgáčovou už celá léta zaměstnává také lektorská činnost, kurzy a semináře. Své zkušenosti předává dalším pedagogům. Je také spoluautorkou učebnice. Kromě řady dalších aktivit vede v Jeseníku oblíbené Hrátky s hudbou pro nejmenší děti, věnuje se také seniorům.  

Celý rozhovor s Rafaelou Drgáčovou si můžete poslechnout po kliknutí na odkaz v úvodu článku.