K záměru stavby přehrady u Kružberka inspiroval i Edison

Kružberk z hráze
Kružberk z hráze

Kružberská přehrada svazuje řeku Moravici v překrásném údolí, které rozhodně stojí za to navštívit. Přísná ochrana zdejšího kraje, jakožto zdroje pitné vody pro ostravskou aglomeraci způsobuje, že okolí přehrady je dnes jednou z nejzachovalejších oblastí u nás.

Původně zde bylo hluboké údolí mezi obce slezská Harta a Kružberk. Na pravém břehu se na jednom z kopců tyčil mohutný hrad Medlice, pobočné údolí na levém břehu skrývalo malebnou vesnici Herčivald, nebo též Lesy.

Vodní nádrž Kružberk, jejíž hladina dnes údolí Moravice ukrývá, je druhou největší na severní Moravě a historie její stavby je poměrně dlouhá. Poprvé se totiž setkáváme s podněty pro výstavbu přehrady už v roce 1902 až 1903. V těchto letech byly ve Slezsku rozsáhlé ničivé záplavy.

Edisonovo dynamo

Pozoruhodné je, že už tehdy se uvažovalo o energetickém využití přehrady pro výrobu elektrické energie Edisonovým dynamem. Není bez zajímavosti, že hlavním propagátorem této myšlenky byl Karl Weisshuhn – podnikatel, který provozoval papírnu v nedalekých Žimrovicích. Byl to osobní přítel Thomase Edisona a při návštěvě USA se rovněž přesvědčil o síle vody pohánějící elektrické generátory.

Skály pod přehradní hrází

V letech 1909 až 1911 byla vytvořena skupina odborníků, která vypracovala materiály pro stavbu přehrady. Ta nebyla realizována kvůli vypuknutí první světové války. V roce 1919 měla být opět zahájena stavba, ale zase z toho sešlo. Realizace byla odložena v kvůli ukončení samostatnosti zemských orgánů Slezska v roce 1928. Nové přípravné práce na stavbu vodní nádrže pak přerušila druhá světová válka.

A tak tedy až v letech 1948 a 1949 byla zahájena výstavba přístupových cest k budoucí přehradě a rovněž úprava okolních skal. V roce 1952 se začalo s betonováním přehradní hráze a přehrada byla dostavěna v roce 1955.

Nejdříve pro průmysl, poté zásobárnou pitné vody

Původně sloužila k zásobování ostravského průmyslu a v důsledku rostoucí potřeby pitné vody byl změněn její původní účel a dnes je využívaná jako zásobárna pitné vody. Přehrada je to skutečně monumentální. Délka hráze v koruně: 280 m. Maximální výška hráze: 34,5 m. Celkový objem nádrže: 35,5 mil. m3. Délka záplavy: 9,0 km. Šířka záplavy: 0,5 km. Zatopená plocha: 280 ha.

Hráz má délku 280 metrů

Voda z přehrady protéká 7 kilometrů dlouhou štolou, vybudovanou ve skále, do úpravny vody v Podhradí. Zároveň pohání špičkové turbíny o výkonu 7 MW. Pod přehradou jsou instalovány také dvě turbíny o výkonu 100 kW. Zajímavé je, že kolem vodovodního přivaděče z Podhradí vede unikátní lanovka sloužící k obsluze a údržbě potrubí.

Ráj pro turisty, cyklisty i horolezce

Přehrada je, i přesto, že se v jejich vodách nesmí koupat, zajímavým místem i pro rekreaci. Kromě turistických chodníků kolem vedou i skvělé cyklotrasy. Do roku 1992 stával na pravém břehu nádrže dřevěný srub, ve kterém trávila prázdniny v dětství známá spisovatelka Joy Adamsová, mimochodem pravnučka Karla Weisshuhna.

Pod přehradou se nachází elektrárna i rybí sádky

Také horolezci si zde přijdou na své. U přehrady je cvičná horolezecká skála, na které je několik lezeckých cest s různým stupněm obtížnosti. Zdejší skály se skládají ze tří částí a to Žabí kůň, Hlavní masiv a Rozlámaná. Skály jsou tvořeny břidlicemi s řadou přechodových struktur.

Ještě jednoho člověka bychom měli na závěr vzpomenout. Kružberská přehrada je místem, kde byl natočen několikadílný seriál ostravské televize „Velké sedlo“. Režisérovi a ostatním členům štábu byl při natáčení nápomocen stavitel přehrady ing. dr. Jan Čermák, který léta pobýval ve vile nad přehradou, kde za léta pobytu shromáždil cenný poklad – výpověď o zatopeném údolí ve fotografiích. Tak se zachovala unikátní sbírka, připomínající dobu, kdy údolí Moravice ještě bývalo panenskou krajinou.