Kácení tropických lesů na Borneu přispívá k oteplování planety, potvrdil výzkum, do kterého se zapojili i olomoučtí vědci

„Lesy, které byly částečně vytěženy, nebo lesy, které sousedí třeba s palmovými plantážemi a podobně, se stávají i producenty oxidu uhličitého,“ konstatuje olomoucký botanik a ekolog Martin Dančák a vysvětluje mi princip, proč lesy zpětně uvolňují oxid uhličitý do ovzduší.

Jednak stromy oslabují stále častější sucha, jednak jejich kácení vytváří ostrůvky stromů. Ty na zhruba půlkilometrovém okraji jsou nejvíc ohrožené. „V těch okrajových částech je mnohem vyšší úmrtnost stromů, a když strom umře, tak díky rozkladným procesům se CO₂ uvolňuje z té mrtvé organické hmoty zpátky do ovzduší,“ popisuje ekolog.

Kdysi rozsáhlé lesy na třetím největším ostrově světa ustupují totiž pěstování palmě olejné. Jenže i tady podle Dančáka a satelitních snímků stromů výrazně ubývá: „Za posledních asi 40 let ubylo zhruba 40 procent lesů.“

Palmový olej jako biopalivo i potravina

Tuk z plodů palmy olejné se používá jako biopalivo. To se pravděpodobně podle Martina Dančáka v Evropské unii brzy změní. Palmový olej ale denně sami konzumujeme. „Přidává se do velkého množství cukrovinek, do dětské výživy, krmiva pro domácí zvířata,“ dodává Dančák.

Uvědomuje si to například i mladá Olomoučanka Zuzana Vernerová. Svůj nákup si pečlivě kontroluje. „Snažím se, omezila jsem sladkosti. Ochrana přírody a kácení pralesů mi nejsou lhostejné. Samozřejmě to souvisí i s globálním oteplováním,“ říká.

Dlouhodobý mezinárodní výzkum tvrdými fakty potvrdil, že na výrazné zhoršování globálního oteplování má vliv ničení deštných pralesů nejen v Amazonii a Africe, ale právě také na Borneu. Klimatickým změnám můžou lesy bránit jen tehdy, pokud zabírají velkou souvislou plochu a pokud je lidé nebudou ničit svou činností.