Kalvárie nad Rudou byla postavena jako dík za záchranu života
Ruda, je pozoruhodnou hornickou osadou položenou na náhorní plošině na půl cesty mezi Horním Městem a Dlouhou Loučkou. Osadníky do nadmořské výšky kolem 550 metrů přilákalo bezesporu bohatství ukryté po zemí. Už nejstarší listiny totiž obec nazývají Rudou, což potvrzuje, že zakladateli vesnice byli havíři.
Samotná osada se v listinných pramenech objevuje k roku 1348. Zdá se, že první havíři sem přišli z Uničovska, aby zde získávali zásoby zlata a stříbra. Po vyčerpání hlavních dostupných nalezišť se pak přeorientovali na těžbu železné rudy. Kromě toho se v okolních lesích dobývalo dřevo na výdřevu dolů a také na tavbu rud.
Od roku 1597 patřila obec k Uničovu, který byl královským městem. Dobové prameny říkají, že v té době obec obývalo neuvěřitelných 900 obyvatel. V 17. století však těžba upadá a místní horníci buď odcházejí jinam, nebo se přeorientovávají na zemědělce a tkalce. Počet obyvatel poklesl a Ruda se stává běžnou obcí s převážně německým obyvatelstvem.
V 18. století se vesnice stává také významným poutním místem. Původně byla obec přifařena do Dlouhé Loučky a v samotné vesnici stávala jen zvonička se zvonem z roku 1583. Až v letech 1756–1758 nechal uničovský rychtář Jiří Gröschenberger postavit v obci barokní kostel Panny Marie Sněžné. Prý proto, že když cestoval k rudskému mlýnu, jeho vůz spadl do rokle. Jemu se však nic nestalo a jako poděkování za záchranu života nechal právě vybudovat kostel.
Vzhledem k tomu, že se zdejší kostel stal vyhledávaným místem pro poutníky, pokračoval ve svém díle a od kostela nechal vztyčit pozoruhodnou barokní křížovou cestu, která zavedla poutníky až na Křížový vrch. Tento 589 metrů vysoký holý kopec byl dominantním vrcholem celého kraje. Zde nechal vytesat sochu Kalvárie, která byla vyvrcholením celého duchovního souboru. Sám se však dokončení cesty nedožil, ale v jeho díle pokračovali i další donátoři. V roce 1760 byla Křížová cesta dokončena. Bohužel autora soch neznáme, byl to však mimořádně nadaný umělec, v jehož díle se mísí prvky rokoka a vídeňského pozdního barokního klasicismu. V době svého vzniku byly sochy ještě navíc polychromované, což jen umocňovalo pozoruhodnost tohoto díla.
U kostela byla nejprve zřízena pobočka Loučské farnosti, později kuracie a od roku 1850 už samostatná farnost. V roce 1853 byla v obci rovněž škola, která dostala v roce 1901 do vínku novou školní budovu, která dnes slouží jako penzion.
Poutníci sem docházeli do krásné krajiny Rešovských vodopádů, ale i na Křížový vrch.
Samotný výstup na kopec není náročný, ale o to pozoruhodnější je rozhled z vrcholu. Nabízí krajinu Hornomoravského úvalu jako na dlani. Při dobrém počasí je vidět od Olomouce až po Mohelnici. Výrazně proti kopci vystupuje vrchol Bradla a další štíty Hraběšické vrchoviny. Shlédnout se dá i část jesenického masívu, a za opravdu dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na Hostýnské vrchy.
Také pozůstatky důlní činnosti lze v Rudě a okolí dodnes nalézt. Chce to jen trpělivost a trošku znalostí. Uvidíme je zejména v lese nad Rudou směrem na Tvrdkov, ke kterému dnes Ruda patří, ale i na jižní straně Křížového vrchu v lokalitě nazývané Kaulichův důl. Další pak spatříme třeba i podél turistickou žlutou značkou značené cesty k Fialovu mlýnu a Rešovským vodopádům. Odkazem na dávnou těžbu je i znak obce, kde najdeme zkřížená hornická kladiva ve štítu, nad kterým stojí boží beránek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.