Kameníci před Dušičkami pracují téměř nepřetržitě, přesto musí zakázky i odmítat

03452544.jpeg
03452544.jpeg
Tradiční svátek k Památce zesnulých – Dušičky – znamená pro většinu lidí cestu na hřbitov, kde zapálí svíčku za blízké zesnulé. Dlouho předtím ale mají napilno kameníci. Zakázek na úpravy hrobů vyřizovali v posledních týdnech mnohonásobně víc než ve zbytku roku. A kdo si jejich práci neobjednal v předstihu, měl smůlu.

V jednom z největších kamenictví v centru Olomouce zaměstnanci pracují téměř nepřetržitě. Nejvíc zakázek mají právě před Dušičkami.

„Beznadějné, jede se pořád naplno. Teď je to bez termínů a tady to byly objednávky až za dva měsíce – to bylo v srpnu. Tady zase za tři měsíce, a to byl třeba jen nápis,“ listuje objednávkami majitel kamenictví Miloš Bruckner.

Na těžké práce tu museli přijmout brigádníky. Některé zakázky ale nakonec stejně museli odmítnout.

„Po zkušenostech z předchozích let už nic neslibujeme. Píše se to bez termínů a buďto to vyjde, nebo ne,“ upozorňuje majitel.

Kameník Lubomír Sita s dlátem a kladívkem skoro i spí. Předdušičkové období pro něj znamená nekonečně hodin přesčasů navíc: „Nedá se nic dělat. Musí se to stihnout. Je toho víc a lidé to chtějí.“

Velkou práci odvede i technika

Teď ale Lubomír Sita dostal nového parťáka. V práci mu pomáhá počítač. Šetří čas a práci odvede ve vysoké kvalitě.

„Jenom ten stroj dělá 12 tisíc dalších písmen. Ručně se to nedá udělat. K tomu ještě sekat další. Podle šablony udělá počítač cokoli - motivy, růže, ratolesti a veškeré písmo jakéhokoli tvaru. Co se nestihne ručně, udělá tahle mašina,“ popisuje kameník. „Dělá to tak dvě třetiny písma,“ dodává majitel.

Z dílny právě vyvážejí hotové žulové pomníky. Jeden z nich je i Libuše Švarcové. Na jeho výrobu čekala tři měsíce. Měla štěstí. Kameníci ho na její rodinný hrob usadí ještě před Dušičkami.

„Nedá se nic dělat. Rodina se musí složit a dílo je hotovo. Jednou za čas to musí být ‚all right‘,“ ukazuje na práci kameníků.