Kameny v lese u Posluchova připomínají dobrotivého knížete
Jubilejní kameny najedeme v lichtenštejnských lesích na mnoha místech kraje. Připomínají nejen osobnost knížete Jana II., ale také neúnavnou práci jeho a jeho lesníků, která dodnes žije ve starých Doubravách i lesních zákoutích.
Nedávno jsem narazil na další z řádky kamenů u Posluchova – tedy spíše u někdejší Johnovy hájovny ve Zdiměři. Je to vyhledávaná, zeleně značená turistická trasa mířící z Mariánského údolí do Radíkova. Cesta je vhodná i pro cyklisty a když hezky, opravdu zde potkáte mnoho výletníků. Od posluchovského kostelíku vás cesta nejprve provede mezi pastvinami k lesu. Před vstupem do lesa, u posledního domu, by pozorný návštěvník neměl přehlédnout krásný strom – liliovník tulipánokvětý. Když kvete, určitě poznáte, jak ke svému jménu přišel. Pak už se ponoříme do lesa a kousek za hájovnou, před kterou stojí prastarý dřevěnný kříž se vpravo od cesty ukrývají ony kameny.
Pozoruhodné jsou minimálně tím, že jsou dva. Starší a větší je z roku 1898 a připomíná čtyřicetileté výročí vlády knížete Jana II. Z Lichtenštejna. Před ním pak stojí ještě jeden, menší kámen, který připomíná datum o deset let pozdější, tedy padesátiletí této vlády.
Johan II. Maria Franz Placidus kníže Lichtenštejn, vévoda Opavský a Krnovský, hrabě z Rietbergu atd. žil v letech 1840 až 1929 a vládl 70 let, čímž překonal i rakouského císaře Františka Josefa I. Byl velmi vzdělaný muž, vynikal v národohospodářství, humanitních a přírodních vědách. Byl vyhlášený mecenáš vědy a umění, a i proto se mu v jeho době říkalo Dobrotivý.
Vlastnil velké majetky na Moravě a pro náš kraj byl něco jako kníže ekolog, neboť založil například Lichtenštejnský prales - dnes NPR Šerák – Keprník, rezervaci ve Vrpači v Litovelském Pomoraví nedaleko Nových Zámků u Litovle a byl také iniciátorem založení Lovecko lesnického muzea na zámku v Úsově.
Není se co divit, že této významné osobnosti nechal jeho podřízený, knížecí lesní rada Julius Wiehl, od roku 1897 ústřední ředitel lichtenštejnských lesů se sídlem v Olomouci, ke 40. výročí vlády v roce 1898 v lesních revírech všech jeho panství vysadit skupinu dubů věnovaných právě knížeti Janu a u nich navršit kamenné mohyly se vsazenou deskou s výše uvedeným nápisem. O deset let později přibyly další tabulky a osazení následných už chyběla vůle způsobená válkou a později změnou politických poměrů.
Zajímavé jsou ale i vysazené duby. Kromě významu oslavného chtěli lesníci zjistit, jak tento mohutný strom prospívá na různých stanovištích. Proto se na těchto místech, a platí to i u Posluchova, vysazovaly různé druhy dubu, které se pak následně sledovaly.
Jubilejní kameny u Posluchova jsou sice jedním z mnoha míst, kde se podobné pomníky objevují. Někde se zachovaly již bez dubů, jinde jsou už jen dubové háje bez pomníků. Na druhou stranu u hájovny ve Zdiměři se zachovalo oboje, tedy stromy i kameny a i proto je toto místo pozoruhodné. A ještě jedna věc. Na vytesání kamenů se vždy používal místní kámen, a tak zde je to břidlice. A břidlicové hraniční kameny, které v lese směrem k Radíkovu můžete místy spatřit, jsou také připomínkou lichtenštenského vlastnictví. Nápis FL tedy Fürst Lichtenstein to jen a jen potvrzuje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
