Kameny z Granátové skály v Táboře skončily vesměs ve zdech středověkých domů

5. říjen 2015
Česko – země neznámá

Ve starých průvodcích stojí, že v Granátové skále v Táboře se nacházejí červené drahokamy až do velikosti vlašského ořechu. To už samozřejmě neplatí. Nenechavé ruce návštěvníků vybraly ze skalního masivu všechno, co mohlo mít aspoň sběratelskou, ne-li přímo klenotnickou cenu. Přesto návštěva skalky v samotném centru města stojí za to.

Táborská Granátová skála byla vyhlášena přírodní památkou už v roce 1940, a to na docela malé výměře - na pouhých 0,14 hektaru. Nedaleko břehů řeky Lužnice, těsně pod pozdně gotickým kostelem svatého Jakuba se ale v minulosti tyčila mnohem rozsáhlejší skaliska. Po celá staletí ovšem sloužila jako zásobárna kamene pro stavbu města a Granátová skála je nyní jen skromným zbytkem kdysi skalnatého kaňonu.

Na první pohled nevýrazná šedá skalka je ve skutečnosti útvarem, nad kterým zaplesá srdce každého geologa. Odborně řečeno, základní horninou, která vytváří podloží přírodní památky, je merismit vzniklý smíšením hornin na styku rul pestré série moldanubika s vyvřelým magmatem biotiticko-pyroxenického syenitu táborského typu. Přeloženo do běžné řeči to znamená, že to, co zde obyčejný laik nazve šutrem, je ve skutečnosti kámen, do kterého se otiskla dávná historie naší planety. A vnímavý pozorovatel z něj může leccos vyčíst.

Geolog z Jihočeského muzea Petr Rajlich se dokonce domnívá, že Granátová skála vznikla před dvěma miliardami let po dopadu obřího meteoritu, a pro toto své tvrzení shromáždil celou řadu důkazů.

Granátová skála v detailu

A i když už granáty, jak bylo v úvodu řečeno, ve skále nenajdete, nenechte si návštěvu skalky ujít. Nachází se necelý půlkilometr od středu Tábora, vede k ní zelená turistická značka z Křižíkova náměstí, která dále pokračuje do osady Horky.

U Granátové skály je umístěna podrobná informační tabule a malý kus skalky je obroušen a vyleštěn, aby vynikla struktura kamene. Kolem skály vede cesta se schody.

autor: Filip Černý
Spustit audio