Kaple Panny Marie ve Šternberku na Olomoucku se dočkala po bezmála 300 letech vysvěcení

Kapli si postavte, na bohoslužby v ní ale zapomeňte. Tak nějak mohla v první polovině 18. století znít řeč probošta augustiniánské kanonie k měšťanům ve Šternberku. Stavbu kaple jim tedy povolil s podmínkou, že nebude vysvěcená. Toho se dočkala až nyní, po téměř třech staletích.

„Prapůvod té kapličky, která byla poprvé postavena šternberským radním, který byl zámožný, spadá do roku 1725,“ říká předseda Spolku prohlubování česko-německých vztahů, Vilém Zlamal. Společně stojíme před kapličkou v malém parčíku na Uničovské ulici.

Bohatý měšťan při její stavbě před téměř třemi sty lety musel dodržet jedinou podmínku. Nesmí se v ní konat bohoslužby. Šternberský farář se tehdy bál, že kaple odláká věřící z farního kostela.

„Majitel, který ji postavil, požádala probošta. Ten mu to povolení dal. Kaplička sloužila jako poděkování za nějaký čin uzdravení, který se v rodině radního odehrál. Postavili ji a nenechali vysvětit,“ dodává Zlamal.

Od posledních drobných oprav střechy před padesáti lety už stavba jen chátrala.

„Ta kaplička se začala nahýbat. Varianta byla, že bychom tu kapličku technicky jakoby svázali, přijela by těžká technika a tu kapličku by přesadila na nový betonový základ,“ popisuje Zlamal.

Ukázalo se, že jednodušší bude kapli úplně zbourat a postavit znovu.

„Asi jedna třetina stavebního materiálu ze staré kapličky zůstala, byly to cihly. Zbytek se dozdil,“ uzavírá Zlamal.

Bílá stavba je vysoká necelých pět metrů, skleněná okna v dřevěných dveřích zakrývá zdobená mříž. Uvnitř je zrestaurovaný dřevěný oltář se sochou Panny Marie.

Spolek nechal kapli posvětit a usiluje o to, aby se u ní nově alespoň jednou ročně nově konaly i bohoslužby.