Kaple svatého Kříže na Karlštejně se pro prostý lid stala 13. komnatou. Vstup byl možný jen s povolením zemského sněmu
Hrad Karlštejn byl založen roku 1348 jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a později i říšských korunovačních klenotů. Od roku 1355 zde pobýval císař Karel IV. a osobně dohlížel na stavbu, na výzdobu sálů a hradních kaplí.
Ta nejslavnější, Kaple svatého Kříže, je ve Velké věži a návštěvníci v ní mohou obdivovat galerii světců a proroků od Mistra Theodorika. Do kaple, ve které byly uloženy i korunovační klenoty, se smělo vstoupit jen s povolením zemského sněmu. Není divu, že pro prostý lid se stala tato kaple jakousi 13. komnatou. Odtud také pramení smyšlenka o tom, že na hrad Karlštejn nesměly vstoupit ženy.
Karel IV. se v zakládající listině hradu vyjádřil takto: „Tímto listem na věčné časy zapovídáme, aby žádný ve věži zámku Karlštejna, na kteréž předpověděná kaple jest ustavena, s ženou spáti nebo ležeti směl.“
Pokud jde o ženy, Karlštejn měl svou takřka kuriozitu – místní „čachtickou paní“. Byla jí žena purkrabího Kateřina z Komárova. Když byl její muž služebně na Karlštejně, ona doma mučila a vraždila služebnictvo, za což byla v roce 1543 uvězněna ve věži Mihulce na Pražském hradě a odsouzena k tresti smrti hladem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
