Karel Plíhal slaví! Před 40 lety začal vystupovat se svými písničkami: „Baví mě to čím dál tím víc“
Plachá osobnost naší domácí hudební scény, to je písničkář a básník Karel Plíhal. O to víc si Český rozhlas Hradec Králové váží, že může tuto samorostlou individualitu přivítat ve svém studiu. Dva koncerty Karla Plíhala se chystají na 6. a 7. prosince v hradeckém Divadle Drak, pokud to epidemická situace dovolí.
Karel Plíhal je kytarista, zpěvák, skladatel, textař, básník, hudební režisér a aranžér. Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Olomouci, poté pracoval jako konstruktér či topič v divadle a nakonec se stal písničkářem. Na kytaru hraje od 15 let, je čtyřnásobným držitelem ceny festivalu Porta. Za album Vzduchoprázdniny z roku 2012 získal Cenu Anděl v kategorii Folk & Country.
Jak se máte, jak se vám daří?
Úměrně situaci, která momentálně vládne. Ale jde to.
Co muzika? Máte spočítáno, jak dlouho už hrajete?
Za pár měsíců to bude 40 let. Takže budu mít výročí, co se svými písničkami vystupuji coby písničkář.
A pořád vás to baví jako na začátku?
Čím dál tím víc. Pracuji na nové desce, to se říká vždy, ale opravdu se snažím.
Na koncerty chodí méně diváků, samozřejmě. Ale ti, co přijdou, tak jsou úžasní. Dali si tu práci přijít a užívají si to.
Karel Plíhal, písničkář a básník
Čtyřikrát jste zvítězil na Portě. Vždy, když slyším vaše jméno, tak si vzpomenu na vaši Námořnickou. Tu mi táta hrál, když jsem byl malý kluk. Pořád ji rád zpíváte?
Hráváme ji pořád, ano. Protože mám ono zmíněné výročí, tak je k tomu i koncipován program. Zazní tedy i ty nejstarší písničky, samozřejmě mezi nimi Námořnická. A budou také básničky, samozřejmě.
Čtěte také
Rýmy vás napadají přímo na jevišti nebo máte básničky už připravené?
Kdyby mě to napadalo přímo na jevišti, tak jsem geniální, což nejsem. Takže to samozřejmě nejde, to neumím. Ale básničky si píšu v podstatě každý den a v palici mám nějaký zásobník, tak to během koncertu podle situace hodně obměňuji. Co mě napadne nebo co už mám zažité jako předmluvu k písničkám. Částečně je to tedy nahodilé, protože si ty básničky měním.
Vydal jste také sbírku svých básniček pod názvem Jako cool v plotě. Nebude další?
Zatím o tom neuvažuji, protože se snažím teď pracovat na nové desce. To je pro mě důležitější. Ale ještě uvidím.
Čtěte také
Těšíme na koncerty 6. a 7. prosince v hradeckém Divadle Drak. Těšíte se také na setkání s živým publikem?
Samozřejmě. Před každým koncertem se těšíme a modlíme se, aby vůbec byl. Chodí méně diváků samozřejmě, ale ti, co přijdou, tak jsou úžasní. Dali si tu práci přijít a užívají si to.
Co děláte, když nezpíváte a neskládáte? Jak relaxujete?
Hodně chodím do lesa a čtu si. Ale samozřejmě tím, že práce je mým koníčkem, tak permanentně hraji. Stále hraji na mandolu, takže cvičím. Na kytaru už nehraji. Vystupuji s Petrem Fialou, vynikajícím kytaristou.
Mandola, co to je?
Mandola je jako mandolína, jen laděná o kvintu níž, jako třeba viola. Je to hodně starý nástroj. Takže takto hrajeme ve dvou.
Celý rozhovor s písničkářem Karlem Plíhalem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Písničkář Pavel Dobeš odkojený Ostravicí, chodí už 30 let...
Známé muzikantské osobnosti jsou našimi hosty každé pondělí po 18. hodině. Ano, řeč je o pořadu Regionální scéna. Buďme konkrétní - 3. srpna 2015 zazpívá a promluví...
-
V jedenácti jsem objevil Beatles a naučil se jejich písničky. Od té doby mě muzika strašně baví
Naším hostem je velký šoumen, muzikant, zpěvák, nebo lépe řečeno písničkář, pocházející z východních Čech. Začínal jako malý klučina s kytarou na soutěži Česko zpívá.
-
Muzikanti jsou veřejný majetek, směje se Jan Vančura, hravý kluk v těle dospělého chlapa
Pátečním hostem Lady Klokočníkové v přenosu z rozhlasové kavárny District 5 v Havlíčkově ulici v Hradci Králové byl 29. března od 10:00 zpěvák a muzikant Jan Vančura.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.