Kat Mydlář byl vzdělaný, měl ranhojičské schopnosti a soucit s lidskou bolestí
Katovské řemeslo bývalo dědičné. Ovšem nejslavnější český kat Jan Mydlář, potomek chrudimské svíčkařské a mydlářské rodiny, se pro ně rozhodl dobrovolně.
Podle legendy se totiž, coby student medicíny, dal najmout za katova pacholka proto, aby pomohl z vězení své milované Dorotce, a u krvavého řemesla už zůstal.
Byl to vzdělaný muž a patrně dobře znal anatomii lidského těla. Měl ranhojičské schopnosti a soucit s lidskou bolestí. Jeho povolání, placené městem, mu vynášelo tolik, že si mohl koupit i několik domů. Přesto se ho lidé – stejně jako ostatních katů – báli. Proto kat například nesměl v hospodě nebo v kostele sedět mezi ostatními a do města směl vstoupit jenom zvláštní katovskou brankou.
Kata Jana Mydláře si spojujeme především s popravou sedmadvaceti povstalců na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Jan Mydlář byl pak aktivním staroměstským katem ještě víc než deset let. Když poprvé „minul“, přenechal řemeslo synovi a odešel na odpočinek. Dožil se úctyhodného věku přes devadesát let a je pohřben na hřbitově u kostela sv. Štěpána na Novém Městě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
