Každá žena má v sobě bohyni, říká zpěvačka a textařka Patricie Fuxová. S kapelou Vesna vydává novou desku
Návrat ke kořenům a spiritualitě člověka, lásku k přírodě i současný pohled na svět propojuje ve svém projektu Vesna zpěvačka Patricie Fuxová.
„Prostřednictvím naší hudby bychom chtěli lidem pomoci, aby se třeba zklidnili a poslechli si písničky, které možná nejsou pokaždé o tom, jak je svět jednoduchý, ale právě o těch věcech, které dnes není úplně in sdílet veřejně. Všichni se dnes snažíme sdílet, že je všechno úžasné a dokonalé, jak jsme perfektní. My si myslíme, že to perfektní je právě v nedokonalosti,“ říká Patricie.
Během studia humanitních věd na Karlově univerzitě se zabývala rituály a antropologickým a etnografickým výzkumem různých národů v jižní Americe, Africe nebo například kulty bohyně a místními tradicemi v Indii. Ve všech oblastech světa je podle ní role pro ženu jako bohyni.
Při studiu na prestižní Berklee College of Music, kde studovala současný zpěv a hudební produkci, se více začala zajímat o slovanské kořeny a hledání role současné ženy, což se odrazilo a odráží právě v tvorbě kapely Vesna.
Složení Vesny:
Patricie Fuxová – zpěvačka / autorka písní / zakladatelka kapely
Bára Šůstková – houslistka / kapelnice
Andrea Šulcová – flétnistka
Olesya Ochepovskaya – klavíristka
Markétka Vedralová – bubenice
„Na slovanských bohyních se mi líbí, že je každá jiná. Každá dívka nemusí být jemná květinka. Ty archetypy jsou různé. Jsou tam ženy, které jsou velmi dominantní a cílevědomé, je tam archetyp bohyně Živy, která je smyslná a svůdná. Líbí se mi ta pestrost. Ty bohyně umožňují ženám být takové, jaké jsou a pochopit jejich pravou podstatu a pravý potenciál,“ vysvětluje.
Patricie Fuxová se intenzivně věnuje také psaní textů a hudby pro další české umělce. Je autorkou textu Boky jako skříň, který nazpívala Ewa Farna, píše ale i pro další české interprety, například Karla Gotta, Lucii Bílou, Ilonu Csákovou, Václava Neckáře nebo Vojtu Dyka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.