Každý druh hmyzu reaguje na změny v zimě trochu jinak, říká ekolog Tomáš Kuras

„My samozřejmě nevíme, jak hmyz reaguje. Jen u málo druhů je něco takového známo, ale fakt je ten, že i když se nám může subjektivně zdát, že byla tuhá zima, tak pro hmyz znamenají jednotlivé klimatické parametry vždy něco jiného,“ vysvětluje Kuras.

Rozdíly můžeme najít i v tom, že každému druhu svědčí jiný typ zimy, některému mírná, dalšímu tuhá.

„Většinou se ví poměrně hodně o ekologii druhů, které jsou chápani jako hospodářští nebo zemědělští škůdci, jedním z takových druhů je například obaleč jablečný,“ dodává Kurasova kolegyně Monika Mazalová.

Podle vyjádření Kurase může mírná zima způsobovat lepšípodmínky pro sociálně žijící hmyz, který pak okupuje ovocné stromy, je ale potřeba si uvědomit, že zimu z kolonií přečkávají jen matky. Pokud je tedy velké množství například vos nebo sršňů, je to způsobeno teplým jarním a letním obdobím.

„Například v případě kůrovců a lýkožroutů hrají největší roli jarní teploty, to znamená, že pokud je vysoká teplota během jara, tak ten brouk dokáže otočit tři generace místo dvou,“ dodává Mazalová.

Na stavu hmyzu se každoročně nejvíce podepisuje to, jaké jsou v zimních měsících výkyvy teplot. Podle Kurase je to tak, že pokud se průměrné teploty drží těsně pod bodem mrazu, tak nedochází k probouzení hmyzu. Pokud by během zimy docházelo k větším teplotním výkyvům, hibernující hmyz by se probudil a při náhlem ochlazení, není schopný se fyziologicky adaptovat, a dochášlo by k jeho vymírání.