Každý fanatismus je zlý, říká pamětnice ze Šumvaldu. Její rodinu za války vystěhovali z rodného statku

Alena Máslerová se narodila v Šumvaldu v roce 1938. Druhá světová válka, kolektivizace, rok 68 i rok 89. Všechny tyto milníky naší historie promluvily i do jejího života.

Pochází z rodiny hospodáře, kterému zabrali za druhé světové války statek. Rodina se musela přesunout a do konce války žila u příbuzných. Po válce se sice zpátky do Šumvaldu vrátili, statek ale fakticky už nikdy nebyl jejich. Přišla totiž kolektivizace.

„V Šumvaldu se dávalo družstvo dohromady těžko. Nejprve do něj šli ti, kteří chodili do práce a k tomu měli nějaké malé políčko. Nakonec tu pozavírali pár lidí, i mého tatínka. Musel podepsat, že nikdy neřekne, co se s ním dělo. Zavřeli taky jednoho tatínka od malého dítěte. Drželi ho tam dlouho a dali si podmínku, že když se neudělá družstvo, tak ho nepustí. Takže v roce 1956 se u nás založilo družstvo. To bylo hodně pozdě proti těm ostatním, která byla založena,“ vzpomíná Alena Máslerová.

Poslechněte si její vzpomínky na válku, komunismus i období po revoluci.

autor: pese
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.