Janáček, Rusko a Lidové noviny. Dvě velká janáčkovská témata přibližuje Miloš Štědroň

V Lidových novinách vycházela na pokračování Těsnohlídkova Liška Bystrouška, vycházela v nich ale také díla ruských autorů, které měl Janáček v oblibě. Redaktorem Lidových novin byl i Karel Čapek – autor činohry Věc Makropulos. O vztahu Leoše Janáčka k Rusku, Lidovým novinám, ale také o přátelství s Gennadijem Rožděstvěnským hovoří muzikolog, historik a skladatel Miloš Štědroň.

Logo|foto:Český rozhlas

Leoše Janáčka provázela po většinu života silná náklonnost k Rusku, která se také stala zdrojem podnětů pro jeho kompoziční práci. Opery Káťa Kabanová a Z mrtvého domu vznikly na náměty z ruské literatury, ruské inspirace stály u zrodu prvního smyčcového kvartetu podle Tolstého Kreutzerovy sonáty či rapsodie Taras Bulba.

Leoš Janáček|foto:Archiv Oddělení dějin hudby Moravského zemského muzea v Brně

Sám Janáček byl v Rusku třikrát, za svým bratrem Františkem poslal do Petrohradu studovat i dceru Olgu. Janáček se svou proruskou orientací ale nebyl sám: panslavismus a příklon k Rusku byl ve druhé polovině 19. století významným myšlenkovým proudem. V ruském carovi a slovanské vzájemnosti hledali oporu i významní čeští politici.

Olga Lvovna Janaček. Deska na hrobě Janáčkovy dcery Olgy|foto:Boris Klepal, Český rozhlas

Rusofilství Leoše Janáčka pramenilo z dobového panslavismu, ale mělo vášnivou a impulsivní povahu pramenící z Janáčkovy osobnosti. Jeho příchylnost k Rusku byla spíš kulturní než politická. Velkou úlohu v tom sehrál Ruský kroužek v Brně a v roce 1899 také výročí sta let od Puškinova narození, které obrátilo pozornost umělecké veřejnosti intenzivněji směrem k ruské literatuře.

Do Lidových novin Janáček nejen přispíval a četl je, ale také se přátelil s jejich zakladatelem Adolfem Stránským – novinářem a mladočeským politikem, po vzniku samostatného Československa ministrem obchodu. Sám Janáček ale politicky angažovaný ani jednoznačně vyhraněný nebyl.