Kdyby se v 19. století udělovaly Nobelovy ceny, Mendel by minimálně jednu měl
Poslechněte si rozhovor s náměstkem primátorky města Brna Petrem Hladíkem a s ředitelem Společně o.p.s. a jejího projektu Mendel Jakubem Cardou.
V červenci příštího roku uplyne 200 let od narození jedné z největších českých a světových osobností – otce genetiky, augustiniánského mnicha a opata na Starém Brně Gregora Johanna Mendela (1822-1884). V dubnu rozhodla Výkonná rada agentury OSN pro vzdělání, vědu a kulturu zařadit toto výročí na seznam výročí UNESCO. Projekt Mendelův rukopis, č. KPF-02-134, realizovaný v rámci programu INTERREG V-A Rakousko-Česká republika, současně usiluje o zápis Mendelova rukopisu do Paměti světa UNESCO. Akce mimořádného významu, jakou se oslavy v roce 2022 stanou, se musí dlouho připravovat. O tom, v jaké fázi se přípravy nacházejí, hovoří s redaktorkou Alenou Blažejovskou Petr Hladík a Jakub Carda.
„Chceme především upravit veřejné prostranství – náměstí, které nese Mendelovo jméno,“ vysvětluje náměstek primátorky města Brna Petr Hladík. Ve spolupráci se Společně o.p.s. a s Opatstvím Staré Brno Řádu sv. Augustina poskytne město Brno částku 10 milionů korun na vznik sochy, která bude umístěna na Mendlově náměstí, a podílí se na organizaci každoročního festivalu. „Oslavy v roce 2022 budou financovány i z dalších veřejných zdrojů,“ upřesňuje Petr Hladík, „předpokládám, že se připojí i Jihomoravský kraj.“ Budou to akce jak pro odbornou veřejnost, tak pro laiky – pro Brňany, ale i Jihomoravany a vlastně celou republiku. „Není většího Brňana, než byl Mendel. Myslíme si, že v roce 2022 bude nejen evropský, ale i celosvětový pohled zaměřen právě na Brno.“
Ředitel Společně o.p.s. Jakub Carda připomíná, že na projektech spolupracuje i Masarykova univerzita, Mendelova univerzita, Vysoké učení technické, Moravské zemské muzeum a Ministerstvo kultury ČR. Ti všichni patří k signatářům memoranda z 6. ledna 2020. „Připravujeme také obnovu Mendelova skleníku,“ doplňuje Jakub Carda, „tady napěstoval 20 000 rostlinek hrachu a na nich objevil zákony dědičnosti, z nichž vznikla genetika. V létě 2022 se chystá velká mezinárodní konference a již nyní máme přislíbenou účast dvou nobelistů. Předpokládám, že by do Brna mohlo přijet sedm držitelů Nobelovy ceny. To samo o sobě bude událost světového významu.“
Mendelův projekt bude propojen s předsednictvím České republiky v Evropské unii. „Kromě záštity UNESCO máme i tuto záštitu,“ pochvaluje si Jakub Carda. „Předpokládáme, že nejvýznamnější vědecké dílo v České republice – Mendelův rukopis o původu hybridů – bude vystaven v sídle Evropské komise. Masarykova univerzita plánuje Mendelovy dny – podzimní vědecké sympozium věnované Mendlovi… Těch akcí bude v roce 2022 skutečně hodně.“
Čtěte také
„Pevně doufám, že to stihneme,“ poznamenává k přípravě Mendlova náměstí na jubilejní rok 2022 Petr Hladík. „Dnes je Mendlovo náměstí dopravním uzlem, vyasfaltovaným, zabetonovaným, nepěkným a nepřehledným.“ Finální podoba počítá s tím, že trolejbusy směrem od Kohoutovic a Lískovce podjedou tramvajový viadukt u hlavního vstupu do areálu Brněnského výstaviště a přijedou na Mendlovo náměstí ulicí Veletržní. „Ta zastávka se přimkne k zastávce šaliny jedničky a dojde také k posunu odjezdů trolejbusů ke zdi augustiniánského kláštera,“ vysvětluje Petr Hladík. „Tak vznikne poměrně velké náměstí, veřejný prostor, který bude vydlážděný, ale současně zde bude dostatek stromů. Tady bude stát socha nebo monument – uvidíme, co ze soutěže vyjde –, ale současně plánujeme, že už třeba v roce 2022 zde bude nový adventní trh. Do budoucna tu mohou být i další akce včetně hudebních představení.“
Architektonické ztvárnění náměstí zaštiťuje architektonická kancelář Chybík + Krištof. „Rekonstrukce začne na podzim letošního roku kanalizací, což není moc zábavné, ale je potřeba to udělat, protože kanalizace je tady více než sto let stará,“ dodává Hladík.
Socha pro Mendela
Pokud jde o soutěž na sochu či monument připomínající G. J. Mendela, byli osloveni tři významní světoví umělci a tři významní čeští umělci, účast v soutěži přislíbil i akademický sochař Jaroslav Róna. „Doufáme, že bude spousta zájemců. Soutěž je v maximální možné míře otevřená,“ říká Jakub Carda. „Odborná porota za účasti zástupců augustiniánského řádu a města Brna – pan náměstek v porotě také sedí – návrhy vybere. Umělci mohou dílo umístit na poměrně velkém prostoru rekonstruovaného náměstí a může být téměř jakékoliv. Parametrů je velice málo, je tam základní omezení váhy, ale není omezena výška, město k tomu prostoru velkoryse přivede vodu a elektřinu. Teoreticky to tedy může být i pohyblivé dílo nebo vodní prvek.“
21. září tohoto roku zasedne odborná porota, následně bude umělec požádán, aby dílo realizoval. „Zbývá poměrně málo času, tak se snažíme vše urychlit,“ přiznává Jakub Carda. „Co se týká finančních prostředků, jsme zhruba na polovině požadované částky, a to z větší části díky příspěvku města Brna. Vyhlásili jsme zároveň i veřejnou sbírku a jednáme s konkrétními partnery, kteří by měli zájem se účastnit tohoto mezinárodně významného projektu. Díky tomu, že se jedná o otce genetiky, tak pro ty nejvýznamnější dárce jsme schopni jejich DNA uložit do sochy. Ale kdokoliv, kdo přispěje, bude zmíněn na pamětní desce – například přes QR kód.“
Figurální socha Gregora Johanna Mendela stojí v nádvoří augustiniánského kláštera. Jak by měla vypadat socha nová? „Představou augustiniánského řádu byla od počátku velmi otevřená soutěž s minimem překážek,“ vysvětluje Petr Hladík. „Nemusí to být klasická figurální socha, ztvárnění podoby. Může to tak být, ale nemusí.“ Jak dodává Jakub Carda: „Jde nám o to, aby to byla připomínka Mendela, ale taky genetiky, toho jeho nejvýznamnějšího objevu. Jde o to spojení vědy a víry. V 19. století se ještě neudělovaly Nobelovy ceny, ale kdyby se udělovaly, tak jistě by minimálně jednu měl. Sám také poprvé popsal tornádo, byl členem Královské meteorologické společnosti, byl to bankéř, místopředseda přírodovědného spolku… Byl to skutečně renesanční člověk, který byl zároveň knězem, každou neděli kázal, byl opatem augustiniánského řádu, ale komunikoval s celým světem.“
Mendelův festival se chystá i letos v červenci. Program je kvůli covidu připravován v několika variantách.
Související
-
Spolek Mendel se připravuje na oslavy 200. výročí narození slavného hynčického rodáka
Johann Gregor Mendel byl přírodovědec, zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti. Bude to už 200 let, co se Mendel v Hynčicích u Vražného narodil.
-
Příběh Gregora Mendela ukazuje, že když nás potká neúspěch, možná jsme zakopli o zlato, věří Vácha
Gregor Johann Mendel (1822 – 1884) položil základy genetiky, jednoho z nejdůležitějších oborů 20. století. Narodil se před bezmála dvěma stoletími.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.