Když Olomoucí kráčel císař...
Poprvé navštívil Olomouc už v roce 1844, tedy ve čtrnácti letech. V osmnácti se v Arcibiskupském paláci ujal vlády. Po stopách Františka Josefa I. v krajském městě se vydáváme v další reportáži Přímo z místa.
Nejprve se zastavujeme v centru města u chrámu svatého Mořice. O něm se mladý František Josef zmínil ve svém deníku.
„Poznamenal si, že se mu v kostele líbily varhany a zaujalo ho také dvouramenné točité schodiště na věž kostela, odkud shlížel na náměstí a na další stavby,“ říká Markéta Doláková, kurátorka výstavy s názvem František Josef I. v Olomouci.
Ta byla instalovaná ve Vlastivědném muzeu v Olomouci při příležitosti stého výročí úmrtí císaře.
Nespokojený s divadlem i s obecenstvem
„Můžeme se tu také dočíst, že při návštěvě olomouckého divadla příliš spokojen nebyl. A to jak s provedením opery Belisar od Gaetana Donizettiho, tak s obecenstvem, které ho prý uvítalo malým potleskem. Celkově se mu však město líbilo, zejména pak vojenská posádka,“ dodává naše průvodkyně.
Přímo v chrámu si prohlížíme dvě vitráže oken v presbytáři. Napravo vidíme známou podobu staršího císaře s licousy, vlevo je znázorněn výjev předávání moci v Arcibiskupském paláci.
Císařská rodina jej navštívila kvůli bouřlivé situaci ve Vídni v revolučním roce 1848.
„Dvůr tehdy v Olomouci sídlil více než půl roku. Tou dobou se město proměnilo v císařské sídlo. A právě v trůnním sále Arcibiskupského paláce došlo k významnému aktu, kdy 2. prosince roku 1848 císař Ferdinand I. abdikoval ve prospěch svého osmnáctiletého synovce arcivévody Františka Josefa,“ říká Markéta Doláková.
Osmdesát hasičů pro něj vytvořilo živý obraz
Dozvídáme, že František Josef navštívil Olomouc celkem asi osmkrát nebo devětkrát. Někdy to byly pouze krátké zastávky na nádraží, jindy vítaly císaře velkolepé slavnosti, kdy ulice zaplnily davy lidí.
Dochovaly se ukázky světelné výzdoby z barevných sklíček zobrazující panovnickou korunu, iniciály jména monarchy, jeho heslo Viribus unitis (česky Společnými silami), které tehdy zářily v oknech domů v ulicích, jimiž císař po setmění projížděl.
„V dobových novinách se můžeme dočíst, že v neděli 29. srpna roku 1880 mohl po projížďce osvětlenou Olomoucí na náměstí císař spatřit živý obraz. Tvořilo jej osmdesát hasičů, kteří se před radnicí vyšplhali na stříkačky a žebříky. Výjev byl ozářen výrazným - takzvaným bengálským světlem, které se barevně proměňovalo,“ říká kurátorka výstavy ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, kde si prohlížíme nejen fragmenty zmíněné výzdoby.
Vidíme tu také projekce grafik zobrazujících slavnostní shromáždění při manévrech, které v okolí Olomouce císař rád navštěvoval.
Ve vitríně si můžeme prohlédnout jeho slavnostní uniformu a vedle terč, do nějž vystřelil při jedné z návštěv zdejších ostrostřelců. Dozvídáme se, že se v okolí Olomouce oddával také své lovecké vášni a v lesích u kláštera Hradisko prý jako císař ulovil svého prvního zajíce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
