Když vrabec dělá „čertíka“ aneb co na sebe prozradí ptáci při kroužkování
Koridor lesů, stromů a keřů kolem řeky Moravy je nejen významným krajinotvorným prvkem, ale také významnou oblastí pro ptactvo, které jej využívá jako tahovou oblast. To je aktuální zejména zjara, kdy je pohyb na nebi opravdu velmi rušný.
Právě proto postavili už před lety ochránci přírody z Leštiny v břehovém porostu kroužkovací stanici, která dodnes slouží k pozorování, zejména zpěvného ptactva.
Místo skládky biokoridor
Základní organizace Ochránců přírody v Leštině vznikla v roce 1981. Jedním z prvních úkolů, který si její členové předsevzali, byla rekultivace divoké skládky na pravém břehu řeky Moravy, místo níž vznikl zajímavý biokoridor, v němž byla záhy postavena ornitologická kroužkovací stanice.
Nově vzniklá stanice měla výhodnou geografickou polohu v severní části Hornomoravského úvalu, kde v biokoridoru řeky Moravy probíhá silný jarní a podzimní tah migrujících ptáků.
Od roku 1984 na stanici probíhá systematický ornitologický výzkum koordinovaný s pracovníky Kroužkovací stanice v Praze. Do dnešních dnů se při kroužkovacích akcích chytilo a bylo okroužkováno několik desítek tisíc ptáků.
Zapálený ornitolog, který měl cit pro přírodu
Dobrou duší zdejší stanice byl zejména zapálený ornitolog Eduard Neoral starší. Rodák z Leštiny se věnoval kroužkování ptáku už od roku 1960 a spolu se svými kolegy byl až do vysokého věku hlavním motorem výzkumného programu. Vychoval také své nástupce, díky nimž i po jeho smrti kroužkování a sledování tahové trasy stále pokračuje.
„Učil nás nejen poznávat ptáky, ale celou přírodu. Měl pro ni neuvěřitelný cit a tak dokázal nejen zapáleně vysvětlovat ale i prakticky ukazovat, jakými zákonitostmi se život kolem nás řídí,“ vzpomíná Lenka Unzeitigová, která převzala štafetu v oblasti kroužkování ptáků.
I když v současné době probíhá kroužkování v poněkud skrovnějších podmínkách, stále se v sítích občas objeví vzácné druhy ptáků. K nejběžnějším jarním „úlovkům“ však patří sýkorky koňadry a modřínky.
Mnohdy tu narazíte na velmi vzácné ptačí druhy
Na nich je zajímavé, že i když se jedná o ptáky, kteří zde zčásti přezimují, jsou mezi nimi i cestovatelé. Dá se tedy odchytit například sýkorka s polským kroužkem, která migruje směrem k jihu za potravou. Zajímavé je, že tito „seveřané“ bývají o něco větší než naše domácí sýkory.
Krásně zbarvený strnad obecný patří rovněž k nejčetnějším odchyceným ptáčkům. Na nich je vidět rozdíl mezi jasně do žluta vybarveným samečkem a jen lehce žlutě nadýchanou samičkou. Ta se při sezení na hnízdě musí skrýt před predátory a proto na svém „outfitu“ přece jen barvami šetří.
Vzácnějším druhem, který uvízl při jarním kroužkováním v sítích, byl i strakapoud velký. Šplhavý pták se zde běžně vyskytuje, zdaleka však není tak běžný, jako ostatní druhy pěvců.
Jeho kroužkování dá i zkušenému ornitologovi zabrat, neboť se musí vyhýbat jeho ostrému zobanu, který umí nejen vydloubat škůdce zpod kůry stromu, ale také pěkně nazobnout ruku. Lenka Unzeitigová však přiznává, že je to jen o šikovnosti.
Při kroužkování je důležitá opatrnost
„Ptáci jsou vystresovaní a tak se prostě brání. Jde o to správně si je chytit, aby člověku neublížili a zároveň, aby člověk neublížil jim. Musí se chytit buď zlehka do dlaně, aby je člověk nerozmáčknul, nebo za nožky v kolenou – rozhodně ne níže, tam by mohlo dojít ke zlomenině,“ vysvětluje.
Také samotné uchycení kroužku musí proběhnout tak, aby byl na nožce ptáka volný, ale aby byla co nejvíce stažený k sobě. Pokud by oběma stranami kroužkového plíšku zůstala mezera, mohla by se v ní zachytit tráva větvička či vlákno provázku což by pro ptáka znamenalo téměř jistou smrt.
Zajímavé je, že i zdánlivě obyčejný vrabčák může zblízka vypadat úplně jinak, než na dálku. Množství odstínů hnědé barvy, které si nese na svém péřovém kabátku, z něj dělá nečekaného krasavce. Zajímavá je také póza s křídly vytrčenými do tvaru „V“, do které se staví ve chvíli, kdy se cítí ohrožen. Postoj „čertík“ je má udělat větším a nebezpečnějším.
Všichni odchycení ptáci dostanou kroužek a jsou nahlášeny Kroužkovací stanici Národního muzea v Praze, která vede registr kroužků. Stejně tak jsou pečlivě zapsána čísla kroužků, které už ptáci měli a z nichž se dá mimo jiné vysledovat i pohyb ptáků.
Kroužkování je velmi zajímavá práce, při níž se člověk hodně naučí. Bohužel však ornitologové přiznávají, že zájem, zejména mladých lidí o tuto dobrovolnou práci spíše upadá. Přitom se i v Leštinské kroužkovací stanici může člověk setkat s opravdovým pokladem.
Například s brkoslavem severním. Jak už jeho jméno napovídá, je obyvatelem krajů severně od nás a do střední Evropy zalétá pouze v zimě, kdy je na severu méně potravy. Neobjevuje se ani každý rok, pokud se však rozhodně přiletět, vede cesta tohoto, jako špaček velkého chocholatého krasavce, většinou právě podél Moravy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
