Klášterec má jméno podle konventu založeného už patrně ve 13. století
Jméno obce Klášterec napovídá, že zde v minulosti mohlo působit církevní společenství řeholníků či řeholnic. V případě Klášterce na Šumpersku je to pravda, neboť v obci stával konvent benediktýnského řádu už na konci 14. století.
Klášterec je dnes nevelkou vesnicí na křižovatce hlavní silnice mířící ze Šumperka do Jablonného. Obec vznikla v nivě Moravy, které byla odpradávna dopravní tepnou ve směru nejen východ západ, ale také sever jih, neboť právě tudy vedla obchodní stezka do Kladska a Slezska.
Okolnosti vzniku obce a kláštera nejsou známé. Byl založen pravděpodobně již po roce 1277, kdy zanikl klášter v Klášterci nad Ohří. Nejednalo se o plnohodnotný klášter, spíše jen pobočný konvent kláštera se sídlem Postoloprtech v Čechách. Zdá se, že iniciátory příchodu benediktýnů na Zábřežsko byli tehdejší držitelé panství, pánové z Konice. Jejich dar klášteru v roce 1349 je také první zmínkou o konventu, která se dochovala. Historik Gregor Wolny píše, že zakládací listina kláštera byla ještě v roce 1760 v držení faráře v Podlesí na Hanušovicku, ale dnes je nezvěstná. A tak přichází na přetřes i pověst o vzniku kláštera, která mluví o hadu s korunkou, který prý žil v lesích na místě pozdějšího konventu. Vypravil se tam prý mlynářský mládenec, který hada zastřelil a korunku prodal. Získal tak velké jmění a z vděčnosti na místě, kde se tak stalo, postavil kapličku. Na jejím místě později vznikl klášter.
Přestože byl konvent podle listin obdarováván mnoha dary, málokteré asi skutečně dostal. Neměl ani příliš velký majetek a byl často připisován „pod ochranu“ různým světským pánům z okolí. V roce 1447 získávají patronát kláštera Tunkové ze Zábřeha a Brníčka. Zda však klášter ještě existoval, není zcela jisté, neboť byl patrně poničen za husitských válek. I o tom se vypráví pověst, kdy prý mniši měli ve sklepeních pobořeného kláštera ukrýt poklad. Jednou jej prý místní vykopali, ale ten se opět propadl poté, co klučina stojící na stráži vykřikl, že se na něj sápají čerti a raraši.
Vesnice přetrvala zánik kláštera a od roku 1464, byla zapsána do zemských desek majiteli panství zábřežského a brníčského, Jiřímu st. Tunklovi. Kromě mlýna je v obci zmíněn i hospodářský dvorec.
Památkou na klášter je dnes kostel Zvěstování Panny Marie, který byl obnoven po zpustošení husity. Do 17. století je sídlem farnosti, poté fara zanikla a duchovní správa byla obnovena až v roce 1914. Historiky je zmiňován úzký vztah mezi klášterem a správou poutního místa v nedalekých Horních Studénkách. Socha patrona poutního kostela Sv. Leonarda pocházela prý právě z kláštereckého konventu.
Samotná obec byla velmi zdecimována za třicetileté války. Lánový rejstřík po ní uvádí v obci pouhých devět usedlých. I když se později počet obyvatel utěšeně zvyšoval, význam obce upadal. Byla zrušena škola, která zde existovala již od 17. století a místní děti nadále navštěvovaly školu v sousedních Olšanech. Obec byla vždy téměř výhradně českou enklávou.
Rozvoji obce nepomohla ani výstavba císařské silnice, která spojovala Hradec Králové s tehdejším Slezskem. Stále více obyvatel však našlo práci v papírně v Olšanech. Dnes je Klášterec jejich součástí.
Kromě v jádru gotického kostela Zvěstování Panny Marie s ohradní zdí a hřbitovní bránou je upomínkou na klášter také gotická madona, která je dnes v muzeu v Bojkovicích na jižní Moravě a která pochází právě z Klášterce. Kromě toho najdeme v obci některé drobné sakrální památky. Nádherná je staletá lípa nedaleko kostela. Kromě toho zde přímo na návsi ještě na konci 19. století stával topol, v jehož dutině bydlela prý dokonce jedna chudá rodina.
Klášterec je přes frekventovanou cestu procházející obcí malebnou vsí s krásným okolím s hlubokými lesy, skalními bradly krásnou řekou Moravou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
