Klíšťovou encefalitidou se letos nakazilo už dvakrát více lidí než v loňském roce

27. říjen 2016

Vyšplhají se na stéblo trávy a číhají na svou kořist. Že se blíží, vědí klíšťata díky poryvům větru a speciálnímu ústrojí na končetinách. Lidí nakažených klíšťovou encefalitidou je v Olomouckém kraji dvakrát víc než loni. O desítky se zvýšil i počet těch, kteří se léčili s lymeskou borreliózou. Na první z nemocí existuje očkování, na tu druhou ne.

„Nejsem očkovaná na nic, tak proč bych se měla očkovat proti klíšťatům? Jednu dobu jsme o tom uvažovali, ale pak jsme to nějak přestali řešit,“ říká Simona Kučerová z Přerovska. Do lesa jezdí k hradu Helfštýnu, přitom právě tam je výskyt nakažených klíšťat podle odborníků větší než jinde.

„Dodržuju taková ta klasická doporučení jako dlouhé kalhoty, vysoké boty, doma se hned prohlédnout. Ale že bychom to řešili nějak víc, to ne,“ dodává Simona.

Klíšťovou encefalitidou se letos nakazilo už dvakrát více lidí než v loňském roce.

„Líhnutí larev probíhá většinou od srpna do zimy. Potom se následně hladová klíšťata aktivují a navyšují svůj počet. Nejčastější kulminace probíhá v říjnu. Říká se tomu podzimní maximum,“ vysvětluje Růžena Haliřová z Krajské hygienické stanice. A dodává: „Aktivita klíšťat je velmi závislá na počasí. Klíště vždycky ke svému životnímu cyklu potřebuje vlhkost a teplotu. Za přílišného mokra nebo sucha hostitele vůbec nenapadají.“

Po návratu z procházky by se podle Haliřové měli lidé důkladně prohlédnout. Pokud klíště najdou, odstranit ho. Čím kratší dobu je přisáté, tím je menší pravděpodobnost přenosu nemoci. A přidává radu navíc.

„Po dobu dvou až tří týdnů je vhodné uplatňovat klid, dostatek spánku, tekutin, podpůrnou léčbu, například vitamíny a vyvarovat se jakékoliv extrémní zvýšené zátěže, ať už sportovní nebo pracovní,“ doporučuje Růžena Haliřová klid jako prevenci před sníženou imunitou.

autor: tas
Spustit audio