Knihovna v Prostějově otevřela virtuální univerzitu třetího věku. V kraji funguje na desítkách míst

Přednáškový sál v prostějovské knihovně má kapacitu pro zhruba 60 lidí. Na jedné straně jsou rozestavěné bílé a žluté plastové židle a na protější zdi dominuje promítací plátno. „Snažíme se, aby každý měl svůj stolek a mohl si dělat zápis. Pokud si třeba někdo neví rady s počítačem, my jsme tady připraveni pomoct a ukázat si, jak to všechno funguje,“ říká ředitel knihovny Aleš Procházka.

Prostějov je sice poslední okresní město v Olomouckém kraji, kde vznikla virtuální univerzita třetího věku, ale vzdělávání pro seniory tady není novinkou. „Probíhala tady Akademie třetího věku v kulturním klubu Duha. My jsme byli požádáni městem, abychom Akademii převzali, ale řekli jsme si, že to vezmeme z gruntu, a vrhli jsme se rovnou do virtuální univerzity třetího věku,“ vysvětluje Procházka.

Na Prostějovsku je zatím jediná. Naopak nejvíc, celkem 10, jich je na Šumpersku. Například konzultační středisko v zábřežském kulturním domě letos v létě dokonce hostilo stovky moravských studentů na společném závěrečném semináři. „Ta univerzita se nám jeví přístupná hlavně pro seniory. Studenti ji mají blízko bydliště, nemusí jezdit do Olomouce,“ popisuje organizátorka Dagmar Zíková.

Virtuální univerzitu si při našem loňském setkání pochvalovala jedna z tamních studentek, energická a usměvavá paní Ludmila Lepšíková: „Náš život nám nikdo nezkvalitní, musíme si ho zkvalitnit sami. Když nebudeš chodit ven, nebudeš moct na nohy. A s tím mozkem je to úplně stejné.“

Podle manažerky univerzity třetího věku České zemědělské univerzity Kláry Nehodové se můžou nová konzultační střediska nebo studenti přihlašovat vždy před zahájením nového semestru.