Koho si vybíralo gestapo do velitelských pozic? I o tom přednášeli historikové v Červeném kostele. V cyklu Pohledy do minulosti se chystají další přednášky
Výzkum a knihu Gestapo představili při přednášce a besedě autoři Jan Vajskebr a Jan Zumr z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Velitelé gestapa
„Jednalo se o muže, kteří měli nějaké vyšší vzdělání. V nejvyšších funkcích máme až na výjimky pouze vysokoškoláky, a to převážně absolventy práv – státovědy. Čím níž byste v té úřední hierarchii šli, tak tím nižší to vzdělání bylo,“ dozvídáme se od autorů. Přispěla k tomu i politická atmosféra a kultura na německých vysokých školách. Kritériem byla také národnost, konfese i počet dětí. Ve velitelském sboru se etablovali často muži velmi ambiciózní a iniciativní.
Výzkum přinesl nové poznatky
„Pro nás to bylo to téma, které je tady nejméně zpracované. K nějakým dalším tématům ohledně tajné státní policie Protektorátu Čechy a Morava práce existují, někdy poměrně dost kvalitní. A k tomu personálnímu obsazení, tam se nacházela spousta různých bílých míst, nebo naopak nesmyslů. Takže my jsme se snažili to dát na pravou míru právě na základě archivního výzkumu, zejména tedy ve Spolkové republice Německo. To je velký bonus, protože naši předchůdci, byť to byli pilní a vzdělaní lidé, tak často neměli tu možnost vyjet do zahraničí a prozkoumat tamní archivy,“ vysvětlují autoři.
Plodem výzkumu je obsáhlá kniha
„Kniha má 1008 stran a váží víc než dva kilogramy. Je rozdělena na zhruba dvě stejně velké části. Ta první obsahuje analýzy velitelského sboru tajné státní policie Protektorátu Čechy a Morava. Jednoduše řečeno, zkoumáme celý jejich život od narození až po smrti, včetně toho, kde sloužili. A ta druhá část obsahuje medailony všech 207 doposud identifikovaných velitelů tajné státní policie v protektorátu a je tam rovněž ještě uveden jmenný a místní rejstřík a seznam obsazení těch vedoucích pozic.“
Zmíněný cyklus přednášek Pohledy do minulosti přináší spektrum různých témat. V úterý 13. ledna bude Pavel Kreisinger mluvit o Čechoslovácích, kteří v roce 1940 bojovali u norského Narviku. Přednáška historika architektury Rostislava Šváchy o památkové ochraně staveb vzniklých po druhé světové válce se chystá na 10. února. Na březen je v plánu přednáška Petra Čorneje o Janu Žižkovi, pořadatelé by rádi v Olomouci uvítali třeba i polského historika Piotra Majewského.
Na neznámou kapitolu z dějin československého zahraničního odboje za druhé světové války se zaměří 13. ledna přednáška Pavla Kreisingera, v ní se můžete vydat s francouzskou cizineckou legií až za polární kruh.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
