Koho svět pod hladinou jednou uchvátí, toho už nepustí, je přesvědčený olomoucký potápěč Radovan Kunc
Potápění není jenom sport, nebo atraktivně strávená dovolená, podle majitele školy potápění Radovana Kunce je to životní postoj a životní názor.
Svět pod vodou se mění, tak jako svět nad ní. Zkušení potápěči se shodují, že je smutné pozorovat, když se po x letech vracejí na stejná místa a vidí, že tam, kde byl bohatý život, kde byly šťavnaté barevné korály, je pusto.
Někomu se líbí nekonečná modř, ze které může cokoli vyplavat. Pak jsou lidé, kteří mají raději dno, vidí zblízka písek, na dosah ruky mají korály a rybičky. „Každý pod hladinou hledá to své a každý si to najde,“ tvrdí zkušený olomoucký instruktor. On sám chce vidět hlavně spokojené potápěče, kteří se naučili, co měli.
Se svými žáky a klienty jezdívá Radovan Kunc do Egypta, Indonésie, na Slovensko, do Mexika, na Azorské ostrovy nebo do Chorvatska. Rád má ale i lomy u nás, především ten ve Výklekách.
Velmi oblíbené je potápění k vrakům. Do některých se dokonce dá vplout, všichni potápěči musí ale hlavně myslet na svou bezpečnost.
Svou roli při výpravách hraje i štěstí a náhoda. Na Azorských ostrovech před třemi lety cestovali za delfíny, ale narazili na velrybího žraloka, který se krmil při hladině. „Snad čtvrt hodiny jsme plavali doslova s „autobusem“. Byli jsme tam sami, žralok nebyl vystresovaný, stihli jsme i natáčet a fotit,“ vzpomíná Radovan Kunc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.