Kolem Jeseníku jsou dodnes patrné stopy někdejší těžby zlata. Turistům však zůstávají skryté

Pozůstatky těžby jsou patrné na první pohled. Nedaleko od Jeseníku, směrem na Čertovy kameny, kutali zlato jako první údajně Keltové, už před rokem 1200, říká montanista Petr Vrba a ukazuje jednu ze štol: „Byla to stará povrchová dobývka a z ní potom vyrazily štolový horizont. Před sebou vidíme takový kamenný pilíř.“

Petr Vrba tu prolezl asi pět štol, ostatní už jsou nedostupné. „Nikdy nevíte, co se tam může uvolnit. Mapy k těmto starým dolům nejsou,“ říká.

Území má podle něj velký potenciál. Více než turisty ale teď láká hledače pokladů a drahých kamenů. Naučná stezka, která územím prochází, totiž není z turistické trasy moc vidět: „O hornické činnosti se tady moc nemluví a moc se o ní neví. Kromě zlata se tady těžil grafit a železné rudy, stříbro. Jeseník byl kdysi slavné hornické město.“

Ve Zlatých Horách vybudovali zlatorudný skanzen

Podobný potenciál využily například nedaleké Zlaté Hory. Vybudovaly zlatorudný skanzen, zpřístupňují poštovní štolu a lákají tak tisíce turistů ročně. Jeseník ale dosud nic takového nenapadlo.

Stará štola na Zlatém Chlumu u Jeseníku |foto: Andrea Švubová

„My jsme se tímto vůbec nezabývali a nevím, jestli se tím zabýval někdo před námi. Pravděpodobně ne, protože to není zaneseno v žádných dokumentech. Je to ale určitě zajímavá myšlenka. Z pohledu cestovního ruchu by to mohla být další zajímavost, která přiláká turisty,“ uvedl starosta města Adam Kalous z hnutí ANO.

Území po dolování je dnes v katastru České Vsi, ale ani ta s ním nemá velké plány. Podle tamního nezávislého starosty Petra Mudry hodlá napřesrok alespoň upravit naučnou stezku a více ji zviditelnit.