Komik Luděk Sobota: Nápady Miloslava Šimka jsem často vetoval. A pak to bral zpět
Vlastní autorská tvorba a improvizace je parketou herce, spisovatele, ale především komika Luďka Soboty, který svým humorem baví publikum několik desetiletí.
Více než jindy se nyní komik Luděk Sobota věnuje psaní. Důkazem je jeho nejnovější sbírka zábavných textů Holé a trapné dýchání. „Psal jsem ještě dříve, než jsem začal pracovat se Slávkem Šimkem,“ říká bavič, který papíru nejdříve svěřoval své plánované komické scénky v divadle Ypsilon.
Vetování Miloslava Šimka
„Když jsme psali se Šimkem, tak jsem většinou chodil po místnosti a text nahlas diktoval. Slávek to zapisoval, jenže měl strašný škrabopis, který pak dokázala přečíst jenom tamější zpěvačka, která tak byla nucena to přepisovat,“ směje se herec.
Stejně jako Šimek s Grossmannem, měl i Luděk Sobota při psaní právo veta. „Slávek občas ulítával k takovému infantilismu, který jsem mu často vetoval. Mnohdy jsem se k tomu ale vracel a chtěl jsem po něm, aby to zopakoval. Často jsem pak říkal, že je to tak blbý, že by se tomu mohli lidi smát,“ vypráví.
Sláva starých monologů
Během svých cest za publikem nasbíral Luděk Sobota celou řadu vtipných příhod. „Kdysi, to ještě neexistovala navigace a ani dálnice do Brna nebyla, jsem měl jet do Ostravy. Otevřel jsem si tak automapu a vydal se na cestu. Zoufale jsem bloudil, dorazil jsem ale do města, a protože jsem měl zpoždění, běžel jsem na vystoupení. Najednou jsem potkal dvojici, která se mě zeptala, jak se mi líbí v Brně. Hrozně jsem se vyděsil,“ říká teď už s nadhledem herec, který nakonec skutečně dorazil do Ostravy, ona neznámá dvojice ale pocházela z jihomoravské metropole.
Během svých vystoupení slýchá komik žádosti o zopakování svých známých monologů. „Lidé chtějí hodně slyšet Poděkování. Jenomže já to moc rád nedělám, protože v tomto případě musíte text říct přesně. A přestože jsem si ho sám napsal, přesný být neumím,“ říká.
Poslední dny v roce trávil Luděk Sobota nejčastěji vystupováním. Jak ale přiznává, dnes Silvestra nejraději slaví na kopci nedaleko svého domu, kde sleduje s rodinou vybuchující rachejtle. „A na nějaké bilancování na konci roku nemám povahu. Stejně tak vím, že kdybych si dal nějaké předsevzetí, tak ho nikdy nedodržím,“ uzavírá.
Nejenom ukázku z knihy přímo z úst autora Luďky Soboty uslyšíte v audiozáznamu celého pořadu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
