Končí opravy olomouckého Pomníku Rudé armády, první stavby socialistického realismu v tehdejším Československu

„Byl jsem svědkem odhalení 15 července 1945, kdy se tady dokola shromáždilo prý padesát tisíc lidí,“ vzpomíná historik i pamětník v jedné osobě Milan Tichák. Tehdy mu bylo třináct let.

„Tady byla slavnostní tribuna, na které seděl předseda vlády Zdeněk Fierlinger, ministr vnitra Václav Nosek a další hosté,“ dodává historik.

Od posledních výstřelů uplynulo pouhých 68 dní. „Je fantastické obstarat materiál, takhle ho otesat a do patnáctimetrové výšky ho vyzvednout. To budí obdiv.“ říká Tichák.

Je to jeden z prvních památníků a zároveň jeden z největších památníků na území České republiky, který vzpomíná právě na osvobození,“ doplňuje radní za KDU-ČSL Ladislav Šnevajs.

Vysoký štíhlý památník na sebe podle historika Ticháka strhával pozornost od začátku. Autorem byl Jaroslav Kovář. „Říkali mu Jaryn, byl to takový bohém veselé mysli. Seděl ve vinárně, kde ho navštívil sovětský důstojník a řekl mu, aby udělal návrh na pomník. Jaro Kovář sedl a načrtl pomník, který viděl z okna,“ vzpomíná Tichák. Z okna vinárny viděl barokní Sloup Nejsvětější Trojice, dnešní památku UNESCO. Místo svaté trojice na vrcholu památku umístil ale rudou hvězdu. Nově už ale nesvítí do dálky. Dělníci zrenovovali kamenné prvky a nové jsou odlité i původní dvojjazyčné desky. Úpravu okolí památníku rudoarmějců ještě dokončí výstaviště Flora. „Bude se navážet hlína, sázet tráva, odstraňovat ploty, aby vše bylo připraveno na 8. května. Na podzim přijde na řadu zahradnický úsek, který bude upravovat stromové a keřové porosty u památníku,“ říká mluvčí Michaela Nováková.

Rekonstrukce památníku přijde včetně výsadby a následné péče o stromy a keře na téměř čtyři miliony.