Kopec Stráž nad Smržicemi nabízí neuvěřitelný výhled přes velkou část Moravy

Počátek stezky najdeme u smržického hřbitova od kapličky Panny Marie z roku 1837. Cesta vede přes smržický „Vývoz,“ kde se už odnepaměti těžila sprašová hlína na cihly a hlavně vepřovice, ze kterých je velká část obce postavena. Po roce 1990 se obec rozhodla uzavřít skládku, která zde vznikla a místo rekultivovat. Vznikl malebný prostor, který stíní vysoké akáty. Stal se nejen biokoridorem, ale také častým cílem procházek místních i turistů. 

Z polí nad Vývozem si i přes nízkou nadmořskou výšku může poutník vychutnat první výhledy. Nejen Smržice jsou jako na dlani, ale také Prostějov, vysílač na Předině a hlavně hradba Drahanské vrchoviny.

Pak už stezka míří na samotný vrchol kopce Stráž. Na něm vystupuje k povrchu jedna z nejstarších hornin Prostějovska, více než 600 milionu let starý granodiorit.  Uprostřed lesíka pokrývajícího vrchol kopce se i proto ukrývá starý lom s malým jezírkem. Na vrcholu také stojí vodárna zásobující Prostějov kvalitní vodou z pramenišť nedaleko Smržic, která jsou využívána již od první poloviny minulého století. Samotný vodojem byl budován od roku 1948 a do provozu uveden v roce 1952.

Přídomek poutní stezka však dostala cesta díky starému kříži, který na vrcholu stojí. Ten současný misijní kříž nechali v roce 1878 i s překrásnými českými nápisy postavit manželé Zabloudilovi ze Smržic. Podle starých map zde ovšem stával nějaký kříž již před postavením toho současného. Byl patrně dřevěný a snad podle něj se vrcholu tehdy říkalo také Křížová hora.

Z vrcholu kopce je krásný výhled. Asi jen odsud je možné najednou spatřit tři významná poutní místa střední Moravy – Svatý Kopeček u Olomouce, svatý Hostýn a poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou.

Pojmenování Stráž na místě. Kdo chce mít přehled, vidí odsud na jednu stranu přes Ivančickou bránu až k Brnu a dokonce i na Pálavu, na druhou stranu přes Hostýnské vrchy až k Beskydám, Moravskou bránou k Oderským vrchům a přes Hanou je zde jako na dlani i Nízký a Hrubý Jeseník, Králický Sněžník a dokonce i část Orlických hor. K tomu nechybí výhled na Drahanskou i Zábřežskou vrchovinu i s Velkým Kosířem v popředí. Snad jen když kolem zemědělci zasejí kukuřici, vysoké klasy výhled znemožňují. I proto obec uvažuje, že by zde v budoucnu postavila alespoň malou rozhlednu.