Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jakubovicích měl dřevěného předchůdce

18. březen 2015
Kostel je dominantou celého okolí

Jakubovice jsou malebnou vesničkou na Šumpersku, která se vypíná na svazích Hrubého lesa. Skutečně se vypíná na svahu, neboť nejníže položená stavba je ve výšce cca 350 metrů, zatímco nejvýše položený dům se může pochlubit nadmořskou výškou přes 600 metrů.

Kdo se někdy v Jakubovicích ocitl v zimě, potvrdí, že sněhu tady bývá habaděj. Život tady nebyl jednoduchý ani v minulosti, proto je pozoruhodné, že se zde lidé usadili natrvalo již před rokem 1350.

Právě z toho roku máme první zprávy o Jakubovicích a už tehdy je vesnice zmiňována jako farní obec, tedy místo, kde bezesporu stával kostel. A právě kostelu, který je v mnoha směrech pozoruhodný, bych se rád v dnešní pohlednici Od Pradědu na Hanou věnoval.

Už existence kostela v podhorské vsi, kde navíc téměř na dohled existovala další farní ves – Písařov, je neobvyklý. Dá se předpokládat, že Jakubovice v té době musely mít větší význam než dnes a byly jakousi střediskovou vsí.

Původní kostel v Jakubovicích byl patrně dřevěný. Nepřímo nám to potvrzuje i zpráva z rudské fary, která v roce 1690 uvádí, že dřevěný kostel je zcela zničený. Zajímavá je zpráva z knihy Zábřežsko v období Feudalismu do roku 1848 Jana Březiny, která uvádí, že původní kostel byl zasvěcen sv. Kateřině.

Jinde jsem podobnou zmínku nenašel, ale i tak se jedná o zajímavou informaci. O faře, která zde byla již v roce 1350, kdy byla začleněna do nově vznikajícího litomyšlského biskupství, máme jen málo zpráv. Z těch málo, které se dochovaly, však můžeme předpokládat, že farnost zde byla po celou dobu existence kostela.

U kostela najdeme také rozcestí turistických tras.

V 16. století byla patrně v rukou nekatolíků. Dá se to předpokládat i podle toho, že tehdy Jakubovice patřily k rozsáhlému zábřežskému panství, které bylo v držení nejprve husitsky laděného rodu Tunklů ze Zábřeha a Brníčka. Právě při proději panství Mikuláši Trčkovi z Lípy je uváděno v Jakubovicích kostelní podací. Co to znamená?

Každá farnost musela mít v minulých dobách své patrony, kterými byli většinou držitelé místních panství nebo statků, dohlížející na řádný ekonomický chod farností. Zakladatelé farností museli finančně zajistit jejich budoucí existenci a současně obživu duchovních. Důležitou součástí patronátů bylo právě právo podací (prezentační) ke kostelu, což znamenalo právo prezentovat nové duchovní, pokud s tím souhlasil správce diecéze - tedy v tomto případě biskup. Také následná vrchnost, tedy pánové z Boskovic a následně Žerotínové, kteří Jakubovice přičlenili k rudskému panství, byli protestanti a tak se není co divit, že ke zprávě o zničeném kostele se psalo, že zde byl i jeden neposvěcený nekatolický oltář.

To se změnilo právě v 90. letech 17. století. Návrat katolicismu do zdejšího kraje sice tak rychlý nebyl, v dobových pověstech se stále povídalo o skrytých protestantech scházejících se v lesích, ale možná i proto přistoupila vrchnost k urychlené stavbě nového chrámu. A tak byl v roce 1697 dokončen současný půvabný raně barokní kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie. Vlastního faráře se obec a okolní vsi, které do farnosti patřily, dočkaly téměř až o sto let později, v roce 1784. Do té doby byla farnost spravována právě z Rudy nad Moravou.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jakubovicích

Kostel se stal nedílnou součástí panoramatu i života obce. K velkým úpravám došlo v roce 1822, ale třeba i v době totality, kdy v roce 1967 prošel velkou opravou. I dnes, kdy je spravován z nedalekého Písařova, si jej místní obyvatelé váží. A tak jej najdeme v perfektním stavu, kdy se opět stal krásnou dominantou nejen Jakubovic, ale celého údolí, na jehož úbočí vesnice stojí. Přijeďte a přesvědčte se sami.